Antibiotika pomáhají, ale zároveň mohou ublížit
Říká se, že antibiotika zachránila životy více lidem, než kolik jich padlo v druhé světové válce. Tyto léky však kromě toho, že ničí nebezpečné mikroorganismy, ničí také ty mikroorganismy, které potřebujeme. Příliš časté užívání antibiotik má celou řadu vedlejších účinků. Mezi hlavní patří narušení střevní mikroflóry (která je pro fungování organismu zásadní) a z ní plynoucí oslabení imunity, zažívací problémy nebo sklon ke kvasinkovým či plísňovým infekcím.
Záleží na typu infekce
Doba, kdy se na téměř každou větší bolest v krku doprovázenou horečkou nasazovala slepě antibiotika jen tak „pro jistotu“ je naštěstí pryč. V první řadě je nutno rozlišit, o jakou infekci se jedná. Antibiotika likvidují bakterie, takže jsou účinnou zbraní proti bakteriální infekci. Typickou je například klasická angína způsobená streptokokem (druh bakterie). Pokud je ovšem nemoc způsobená virovou infekcí (typicky chřipka), antibiotika jsou proti ní neúčinná, jen zbytečně zatíží organismus.
Mohlo by vás zajímat
Jak rozpoznat o jakou infekci jde
Někdy je lékaři jasné na první pohled, o co jde. Vysoké horečky, silná bolest v krku, zanícené mandle, zvětšené uzliny citlivé na pohmat a celková schvácenost nemocného hovoří pro bakteriální infekci a nutnost nasadit akutně antibiotika. Ne vždy je však situace úplně jednoznačná. V těchto případech se používá, mimo jiné, tzv. CRP vyšetření. Je velmi jednoduché – provádí se z kapky krve z prstu a výsledky se dozvíte do několika desítek minut. Pokud je hodnota CRP (bílkovina zvaná C-reaktivní protein) v krvi nízká, pak se pravděpodobně jedná o virovou nákazu a antibiotika nejsou potřeba.
CRP testy si můžete udělat už i sami
Donedávna platilo, že CRP vyšetření vám mohl udělat pouze lékař. Nyní si můžete běžně zakoupit v lékárně tzv. CRP test a dozvědět se, jestli vaše onemocnění potřebuje léčbu antibiotiky. (Ta vám může předepsat pouze lékař.) Cena testu je přibližně 300 Kč. V případě, že se stav do třech dnů nezlepší, je vždy lépe lékaře navštívit. Někdy se stává, že na původně virovou infekci ještě „nasedne“ infekce bakteriální. Jinými slovy, virová infekce se zkomplikuje bakteriálním zánětem, a pak se již zpravidla pacient bez antibiotik neobejde. To se děje poměrně často, pokud nemocný člověk virózu přechází. Tělo je vyčerpané a oslabené bojem s virózou, a tudíž náchylné k dalším zdravotním komplikacím.
Zlaté pravidlo uzdravení
Pokud chcete nemoc rychle zdolat a zároveň nechcete, aby se vám ve stejné či jiné podobě vrátila, dodržujte základní pravidlo:
- Ať už je nemoc bakteriálního či virového původu, nepřecházejte ji, ale vyležte!
Jinak vám mohou hrozit závažné následky. Vaše tělo potřebuje klid, teplo a dostatek tekutin, aby mohlo zmobilizovat své síly a nemoc co nejrychleji porazit. Po každé nemoci by měla následovat tzv. rekonvalescence, tedy doba, kdy se tělo zotavuje z boje s nemocní a získává zpět svou potřebnou sílu a odolnost. Pokud tedy ihned po opadnutí teploty naskočíte do letadla a vyrazíte k moři, je dost velká pravděpodobnost, že vaše tělo tuto zátěž neustojí a znovu vypoví službu.
