Dnes je 21. 1. 2026 a svátek má Běla

Tichá hrozba pod našima nohama: Půda, která se propadá – a rizika, o kterých moc nemluvíme

Zdánlivě pevná země se může náhle stát zrádnou — po bouřkách totiž může voda způsobit propady půdy, které doslova pohltí budovy a životy. V květnu 2010 vznikla uprostřed Guatemaly propast sto metrů hluboká, která pohltila domy. A zatímco u nás může jít o staré důlní dutiny, jinde za tím stojí netěsné kanalizační sítě, které vodu nechávají proudit hluboko pod povrch.

Bouře, která změnila tvář města

Zdánlivě pevná půda pod našima nohama není vždy tak spolehlivá, jak by se mohlo zdát. Neznámé nebo nově vznikající dutiny a sesuvy půdy mohou vyvolat naprosto nečekané katastrofy. Pro obyvatele Ciudad de Guatemala, hlavního města stejnojmenného státu ve Střední Americe, jsou přírodní události jako erupce sopek, zemětřesení nebo silné větry bohužel důvěrně známé.

Ve dnech 29. a 30. května 2010 zasáhla Guatemalu tropická bouře „Agáta“. Místy spadlo až 350 litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k četným sesuvům půdy a tragickým ztrátám — více než 150 lidí přišlo o život.

Nastal nepředvídatelný propad v srdci města

Se sesuvy půdy jsou Guatemalci obeznámeni lépe, než je jim milé. Avšak fenomén, odborně nazývaný „propad půdy“, se v této podobě dosud neobjevil. Při propadech půdy vznikají útvary jako kotle, trychtýře nebo šachty — obvykle v horninách snadno rozpustných, jako jsou sádrovec, kamenná sůl nebo vápenec. Ciudad de Guatemala však stojí na vulkanickém popelu, který se rozpouští jen obtížně. Přesto 29. května večer vznikla uprostřed města propast — široká zhruba 20 metrů a hluboká až 100 metrů. V její hloubce byla pohlcena třípatrová budova, a několik dalších domů se ocitlo na hraně.

Voda tu působí jako neviditelný vrah

Jeden z klíčových faktorů je zřejmý: propad nastal krátce po mohutných přívalových deštích. Obrovské množství vody proniklo pod povrch a vytvořilo dutinu. Otázkou zůstává: jak se dešťová voda dostala tak rychle tak hluboko? Experti viní selhávající kanalizační síť hlavního města — kvůli netěsnostem totiž voda uniká a zaplavuje podzemní erozní zóny. Nikdo však nedokáže říct, kolik podobných dutin už vzniklo. Pro obyvatele města to znamená žít s trvalým, nepříjemným pocitem nejistoty.

Evropa taky neuniká, může za to důlní dědictví

I v Evropě dochází k sesuvům, byť s menšími následky. Ve střední Evropě jsou časté propady půdy způsobené historickou těžbou uhlí. Příkladem je obec Nachterstedt, kde v roce 2009 do jezera (které bylo bývalým povrchovým dolem) spadl rodinný i část nájemního domu. Tři lidé se dosud pohřešují — a pravděpodobně skončili pod miliony kubických metrů zeminy, která se zřítila do vodní plochy.

České nebezpečí: to jsou opuštěné šachty a zaplavená území

I v Česku přibývá hlášení o vzniku obřích jam — jen na severu Čech více než desetkrát ročně. Staré a opuštěné důlní šachty, především na Ústecku, mohou po vydatných deštích ztratit nosnost, zvlášť když je vrchní vrstva nasycena vodou. Na Ostravsku pak k propadům přispívají i nepatrné otřesy půdy.

Dalším problémem jsou antropogenní jezera, vzniklá zaplavením propadlého území. Například Turyňský rybník na Kladensku, který dnes tvoří přírodní rezervaci, je zbytkem takového procesu. Nejdramatičtějším příkladem propadů půdy v Česku však zůstávají sesuvy v pražské Stromovce během ražení tunelu Blanka. V letech 2008–2010 vznikaly krátery až 30 metrů v průměru a 15 metrů hluboké. U pražské Stromovky je však situace složitější: příčiny nejsou vždy jednoznačné — nelze je pokaždé automaticky spojovat se stavbou tunelu Blanka, existují i reporty o roli vody a poruchách potrubí.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Tvor, který měl vyhynout? Zvláštní svědectví posádky americké ponorky

Více než sedmdesát procent planety pokrývají oceány – a přesto o nich víme překvapivě málo. Právě v jejich temných hlubinách se mohou skrývat tvorové, kteří měli podle vědy dávno vyhynout. ...
Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Jak se žilo v kamenných věžích severního Skotska. Záhada skotských brochů

Masivní kamenné věže bez oken dodnes připomínají malé pevnosti. Byly však skotské brochy skutečně obrannými stavbami, nebo spíš promyšlenými domovy zemědělců, kteří se snažili přežít v drsném severním klimatu? Jak ...
Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Záhada ducha paní Boultonové – když sny předběhnou realitu

Paní Boultonová snila o domě, který nikdy předtím nenavštívila. Když se s manželem nastěhovali do skotského sídla lady Beresfordové, zjistila, že její noční vize se stala skutečností – a dům, ...
Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Kleopatřin palác měl být místem nepředstavitelného přepychu. Dnes možná leží pod nánosy bahna na dně moře

Leží někde pod nánosy bahna a písku, nebo nikdy neexistoval tak, jak si ho představujeme? Francouzský podvodní archeolog Franck Goddio věří, že na dně moře u Alexandrie objevil zbytky paláce ...
Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Když oceán pomalu pohlcuje ostrov – atol Takuu a jeho lidé na hranici zásadní změny

Izolovaný atol Takuu v jižním Tichém oceánu, domov několika stovek lidí, stojí tváří v tvář reálnému riziku ztráty domova kvůli stoupající hladině moře a klimatickým změnám. Jeho obyvatelé čelí stále ...
Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Příběh strašidelného domu v americké obci Nyack: Hodní duchové budili děti do školy

Viktoriánský dům nedaleko New Yorku měl podle svých obyvatel neobvyklé nájemníky – duchy. Neškodili, naopak pomáhali, nechávali dárky a dokonce budili děti do školy. Novému majiteli ale nadpřirozená společnost nevyhovovala ...
Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Korsické megality: Jaké tajemství skrývají?

Mlžný opar nad korsickou plošinou Cauria skrývá nejen obrovské menhiry, ale i příběh střetu dvou dávných kultur. Kdo byli jejich stavitelé a proč se z posvátných kamenů staly symboly vítězství? ...
Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Kleopatřin nos a jiné iluze: Jak vznikla legenda o nejkrásnější ženě starověku?

Měla Kleopatra skutečně krásu, která dokázala pobláznit nejmocnější muže své doby? Nebo jde jen o mýtus, který se zrodil z filozofického bonmotu, římské propagandy a hollywoodské fantazie? Příběh slavného „Kleopatřina ...
Je sopka Cumbre Vieja skutečně hrozbou pro celé Atlantické pobřeží? Pravda o mýtu megatsunami

Je sopka Cumbre Vieja skutečně hrozbou pro celé Atlantické pobřeží? Pravda o mýtu megatsunami

Cumbre Vieja, aktivní sopka na kanárském ostrově La Palma, ve svých sopečných projevech nepřestává přitahovat pozornost — a to nejen turistů, ale i vědců a popularizačního tisku. Přestože se v ...
Je v Bibli ukrytý kód? Hledání skrytých poselství rozdělilo mystiky i vědce

Je v Bibli ukrytý kód? Hledání skrytých poselství rozdělilo mystiky i vědce

Může být v Bibli ukryto víc než jen náboženské poselství? Izraelští badatelé v 90. letech přišli s tvrzením, že v hebrejském textu Bible lze pomocí matematických postupů objevit skryté zprávy ...