Dnes je 30. 12. 2025 a svátek má David

Sopka Krakatoa, tsunami a most, který nevzniká – to je příběh legendárního průlivu

Sundský průliv mezi ostrovy Jáva a Sumatra patří k nejdramatičtějším místům Indonésie: kromě dravých mořských proudů a sopečné krajiny tu zůstává živá vzpomínka na jednu z nejničivějších erupcí v dějinách lidstva. A i když se v minulosti objevily ambiciózní plány na propojení ostrovů obrovským mostem, projekt zůstává odkládán a není reálná výstavba v blízké budoucnosti.

Sundský průliv je jakousi branou mezi ostrovy

Sundský průliv spojuje Jávské moře s Indickým oceánem a jeho šířka se pohybuje mezi zhruba 26 a 112 km. Plavba těmito vodami je náročná kvůli mělčinám, silným proudům a četným lodním trasám mezi ostrovy.

Místní lidé mají z oblasti respekt — není to jen kvůli moři, ale hlavně kvůli sopce Krakatoa, která se nachází v samém srdci průlivu. Její erupce v roce 1883 patří k nejničivějším ve známé historii: ostrov se při ní z velké části zhroutil, oblak popela zasáhl atmosféru a obrovské vlny tsunami se prohnaly okolními pobřežími.

Vliv sopky se poté nezastavil: na místě původní Krakatoy se v roce 1927 z moře začal zvedat nový vulkanický ostrov Anak Krakatau („Syn Krakatoy“) — který je i nadále aktivní.

Jak vypadal původní plán mostu

Myšlenka propojit Jávu a Sumatru mostem je stará desetiletí. Plán zahrnoval obří konstrukci přes široký Sundský průliv, která měla zkrátit cestu mezi ostrovy a podpořit hospodářský růst.

Podle starších studií měl most měřit kolem 30 km a kombinovat silniční i železniční dopravu, s potenciálem instalovat pod ním i energetické a datové sítě.

Proč most nevzniká?

Realita je ovšem jiná: k prosazení projektu zatím nedošlo a výstavba nezačala. Hlavními důvody jsou náročné financování (ekonomická návratnost je nejistá a investice by se mohla pohybovat v řádu desítek miliard dolarů) a geologické riziko (oblast je silně seismická).

Stručně řečeno: most je stále spíše koncepční vizí než realitou, přestože se objevily návrhy a studie již v minulosti.

Sopečná a seismická hrozba jsou stále na pořadu dne

Region Sundského průlivu leží v takzvaném „ohnivém kruhu“ a je i nadále místem časté seismické aktivity. Zemětřesení a vulkanické projevy, které pravidelně zaznamenávají seizmické stanice, upozorňují na stálé riziko otřesů v oblasti.

Sundský průliv je dnes místem, kde se střetává fascinující přírodní síla s lidskými ambicemi. Legendy o pirátech a drsná přímořská tradice se zde prolínají s aktuálními geologickými riziky. Velká dopravní spojnice ve formě mostu zůstává neuskutečněným snem.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Největší řeka světa mění krajinu i lidské osudy. Amazonka není jen geografickým pojmem, ale živým systémem, který formuje Jižní Ameriku i klima celé planety. Řeka, která nemá konkurenci Amazonka spolu ...
Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...