Tento podivný stav naštěstí není selháním organismu ani příznakem začínající nemoci. Jde o fyziologickou reakci našeho těla, kterou lékaři a chronobiologové velmi dobře znají. Proč tedy tělo po ústupu veder namísto aktivity padá do dalšího útlumu?
Tělo vypíná obranné mechanismy
Během dlouhotrvajících veder funguje lidský organismus v režimu permanentního termoregulačního stresu. Abychom se „neuvařili“, tělo musí produkovat zvýšené množství stresových hormonů, mezi nejznámější patří kortizol a adrenalin. Tyto hormony drží organismus v neustálé pohotovosti a uměle maskují narůstající vyčerpání.
Jakmile vedra prudce pominou, tlak okolního prostředí opadne a mozek dostane signál, že akutní nebezpečí skončilo. Hladina stresových hormonů se začne snižovat na původní úroveň. Nastává takzvaný poststresový propad. Tělo, které už nemusí bojovat s horkem, okamžitě přepne do režimu útlumu, protože potřebuje pokrýt energetický dluh za uplynulé dny tropických teplot.
Cévy mění svůj průměr
Náhlý pokles teplot o více než deset stupňů vyžaduje od cévního systému bleskovou adaptaci. V horku byly periferní cévy maximálně roztažené (dilatované), aby tělo mohlo odvádět teplo kůží. V chladnějším vzduchu se naopak začínají prudce stahovat (konstrikovat), aby udržely teplo u vnitřních orgánů.
Tato rychlá vazomotorická reakce mění krevní tlak a redistribuci krve v těle. Než se cévní tonus stabilizuje v novém režimu, může dojít např. k dočasnému horšímu prokrvení mozku nebo vnitřního ucha, které odpovídá za stabilitu. Výsledkem může být právě ranní motání hlavy, pocit nestability při chůzi na nerovném povrchu nebo zpomalené reakce svalů, kvůli kterým člověk snáze zakopne nebo upustí předmět.
Mozek masivně dohání spánkový deficit
V tropických nocích je kvalitní spánek téměř nemožný. Tělo nedokáže dostatečně snížit svou vnitřní teplotu, fáze hlubokého spánku jsou krátké a přerušované. Jakmile se v ložnici konečně ochladí, mozek využije příležitost a propadne se do mimořádně hlubokého spánku.
Během něj začne masivně čistit nahromaděný metabolický odpad a opravovat tkáně. Tento proces je však energeticky poměrně náročný. Pokud se z takto hlubokého regeneračního spánku probudíte, setrvačnost spánkových procesů může ještě přetrvávat a působit tak pocit útlumu (jako kdybyste si večer vzali silné prášky na spaní).
Mohlo by vás zajímat
Dopřejte si čas na přeladění
Biometeorologové varují před snahou zlomit tento útlum silou. Biologické procesy a buněčný metabolismus mají svou setrvačnost a přenastavení z nouzového režimu do normálu u mnoha lidí (zejména u chronicky nemocných nebo vysoce senzitivních osob) může trvat i několik dní.
Nejlepší medicínou je teď jít tělu naproti – doplnit minerály ztracené pocením a především snížit nároky na vlastní výkon. Pokud vás tedy ochlazení místo nabuzení poslalo do postele, nepanikařte. Vaše tělo ví, co dělá – dobíjí baterie.
