Do konce roku přibude miliarda
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že kraje aktuálně dostaly 500 milionů korun a další část bude doplněna ve spolupráci s ministerstvem financí během října. „Avizovali jsme to i s ministryní financí, že jedna miliarda ještě do konce roku dopluje krajům na dofinancování,“ řekl Juchelka.
Peníze z krajů mají následně putovat ke konkrétním poskytovatelům. Ti ale upozorňují, že konec roku je pro podobné rozhodnutí problematický. Zařízení mají rozpočty připravené dlouho dopředu a dodatečné prostředky musí navíc stihnout využít v krátkém čase.
Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát o problému věděl už od začátku roku. „Z hlediska administrace a vyplacení je to extrémně pozdě,“ uvedl. Podle něj bylo dlouhodobě zřejmé, že v systému chybí miliardy korun a že stát současně slíbil růst platů, aniž by na něj včas poslal odpovídající prostředky.
Kraje peníze rozdělují jen na rok
Problém podle poskytovatelů nespočívá pouze v celkovém objemu peněz, ale také v samotném systému. Kraje nyní rozdělují dotace poskytovatelům sociálních služeb zpravidla na jeden rok. Zařízení navíc nemají na podporu automatický nárok a o peníze musí opakovaně žádat.
Právě to komplikuje dlouhodobé plánování. Domovy potřebují vědět nejen to, kolik budou mít peněz na příští rok, ale také zda budou schopny udržet personál, rozvíjet kapacity nebo investovat do budov a vybavení.
Juchelka proto hledá nový model financování. Na ministerstvu se tím zabývá zhruba třicetičlenný tým. Do debaty se mají více zapojit kraje a obce, poskytovatelé i zákonodárci.
Peníze se mají rozdělovat jinak
Jednou z možností je změna takzvaných směrných čísel. Jde o podíly, podle kterých ministerstvo rozděluje peníze jednotlivým krajům. Juchelka připouští, že při změně mohou některé regiony získat méně. „Některé kraje na tom budou bohužel bity, ale ta směrná čísla jsou dlouhodobě velmi nespravedlivá,“ řekl ministr. Podle něj chce resort jejich nastavení upravit podle několika parametrů tak, aby lépe odpovídala skutečným potřebám.
Mohlo by vás zajímat
Jurečka s tímto přístupem nesouhlasí. Podle něj by změna neměla znamenat, že některému kraji peníze jednoduše klesnou. Rozhodující by podle něj měla být především skutečná potřeba lidí a poptávka po službách. Opozice zároveň prosazuje víceleté financování, které by zařízením umožnilo plánovat nejméně na dva roky dopředu.
Příští rok má být k dispozici 30 miliard
Na dotace pro celorepublikové sociální služby a organizace působící ve více krajích stát pro příští rok počítá s částkou kolem 30 miliard korun. Peníze nejprve dostanou kraje a následně je rozdělí konkrétním poskytovatelům.
Ani tato částka ale neřeší největší problém, který se bude v dalších letech prohlubovat – rychlé stárnutí české populace. Podle predikcí MPSV může počet klientů sociálních služeb vzrůst z dnešních zhruba 94 tisíc na více než 135 tisíc v roce 2035. Počet potřebných pobytových lůžek by přitom mohl narůst o desítky tisíc.
Přibudou senioři i tlak na personál
Nejrychleji bude růst skupina lidí ve věku nad 85 let. Právě ti nejčastěji potřebují dlouhodobou péči. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb se počet lidí starších 85 let může do poloviny století výrazně zvýšit a současné kapacity už dnes nedokážou rostoucí poptávku plně pokrývat.
S tím souvisí i nedostatek pracovníků. Sociální služby budou potřebovat tisíce nových pečovatelů, přitom zařízení mají problém zaměstnance už nyní získat a udržet. Asociace upozorňuje, že bez rozšiřování kapacit a personálu se rostoucí poptávka začne stále více přenášet na rodiny a zdravotnický systém.
Nový model má být známý do konce roku
Juchelka chce základní představu o dlouhodobém financování sociálních služeb připravit do konce roku. O návrhu má následně jednat s kraji, městy, poskytovateli i parlamentními kluby.
Nejde přitom pouze o to, kolik peněz stát každý rok rozdělí. Systém bude muset reagovat na rychle rostoucí počet seniorů, nedostatek personálu i potřebu nových míst. Jak upozorňuje samotné ministerstvo, dlouhodobou péči nebude možné řešit jediným opatřením – nutný bude rozvoj domácí, komunitní i pobytové péče a lepší propojení sociálních a zdravotních služeb.
