Nové RVP
Rámcové vzdělávací programy jsou základním rámcem pro školní výuku – a v souladu s těmi, které nyní ministerstvo školství schválilo, by měl být výrazně větší důraz kladen na jazykovou vybavenost dětí. Již od první třídy má být tedy povinná výuka angličtiny, od třídy sedmé si pak žáci budou muset přibrat ještě druhý cizí jazyk. Zároveň ministerstvo chce, aby se zvýšila výstupní úroveň angličtiny při ukončení základní školní docházky. Ačkoliv dobrovolně lze začít RPV naplňovat již od příštího roku, povinně se jimi školy budou muset řídit od roku 2031. „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a jazykové gramotnosti, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí,“ objasnil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Od teorie do praxe
Podle odborníků k výuce angličtiny od prvních tříd – a také výuce druhého cizího jazyka – již na řadě českých škol (jedná se údajně o cca polovinu z nich) dochází. RVP tedy nepřináší zrovna revoluci. Ovšem aby bylo možné pravidla v roce 2031 naplnit plošně, bude nezbytné výrazně navýšit pedagogické kapacity. „Je to jistě dobrá věc, když se děti s dalším jazykem seznámí v raném období, ale je to složité. Neumí číst, psát, výuka musí probíhat jinak než v běžných třídách. V současné době zatím nemáme proškolené odborníky, kteří by to byli schopní v plném rozsahu, který je plánován, zvládnout,“ uvedl v daném kontextu Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR.
Mohlo by vás zajímat
Jak Zajíc také dodal – i kdyby se již nyní pedagogické fakulty začaly na tento specifický typ výuky soustředit a začaly na ni studenty připravovat, potřeby škol ani tak nebude možné pokrýt. „I kdyby fakulty produkovaly plné počty absolventů, školy jich budou potřebovat stejně více. Část stávajících učitelů prvního stupně, kteří ani angličtinu neučí, tak bude muset nějak výuku zvládnout,“ shrnul. Ještě více skeptický je pak k plánu povinně vyučovat druhý cizí jazyk v sedmé třídě. „To považuji za velice ambiciozní předpoklad. Pokud jsem uvedl, že pokrýt personálně potřeby výuky v prvních třídách nebude jednoduché, pak v tomto případě bude problém ještě větší,“ dodal.
Jak jsme na tom s jazyky?
Že je namístě posílit jazykové kompetence, to asi nikoho nepřekvapí. Česko navíc v rámci evropského srovnání v rovině znalosti cizích jazyků patří k těm horším zemím. Je však také otázkou, zda minimálně jednou z příčin není způsob samotné výuky, který spíše než na schopnosti dorozumět se staví na biflování slovíček a teoretické výuce. To nakonec potvrdil i Zajíc. „Je třeba klást důraz na komunikační angličtinu. V řadě zemí se cizí jazyky učí tak, že žáci mají jen chvíli teoretickou výuku a pak vyrazí do světa, aby se jazyk naučili,“ upřesnil. Faktem přitom je, že dnes i díky moderním technologiím mohou být v kontaktu s cizími jazyky již i malé děti. Samotná výuka by tak měla všechny stávající možnosti brát v potaz a směřovat spíš k tomu děti motivovat, aby o jazyky měly samy zájem.
