Muniční kompromis: Iniciativa bude pokračovat, ale dle premiéra bez českých peněz

Role Česka v muniční iniciativě

„I když v minulosti to nebylo úplně transparentní, dospěli jsme k názoru, že v iniciativě budeme pokračovat,“ řekl Babiš. Ten přitom ještě před volbami tvrdil, že pokud sestaví vládu, muniční iniciativu zruší, protože „potřebuje peníze pro naše lidi.“ Podle Hradu je česká účast na iniciativě investicí do budoucí bezpečnosti, stability a prosperity země. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) považuje pokračování iniciativy za správné rozhodnutí z hlediska zahraničních partnerství, kritizuje však, že Česko se finančně nepodílí, ale pouze umožní její fungování.

Hnutí SPD naopak požaduje další úpravy a trvá na tom, aby Česko nezajišťovalo ani administrativu projektu, řešení má nastavit koaliční rada. „Předpokládáme, že jak se vyvíjí muniční iniciativa, dostaneme se do takového stavu, aby s ní souzněl nejen premiér, ale i všichni koaliční partneři i prezident,“ uvedl Hynek Kmoníček, poradce pro národní bezpečnost. Politická diskuse o rozsahu účasti Česka tak zřejmě bude pokračovat i v následujících měsících.

Podpora Ukrajiny a fungování iniciativy

Česko v rámci iniciativy spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Během trvání projektu získala Ukrajina více než 4 miliony kusů dělostřeleckých granátů. Iniciativa byla zásadní zejména během loňské muniční krize, kdy dočasně dodávky pozastavily Spojené státy. Díky evropskému projektu je nyní přísun munice rychlý a stabilní, protože obchází byrokracii, která by jinak proces zpomalovala.

Bývalý ministr zahraničí uvedl, že česká pomoc v rámci iniciativy dosáhla 2–3 miliard korun. Další finanční prostředky stát podle Babiše posílat nebude. Tuzemské firmy s potřebným know-how se ale na projektu mohou podílet, aniž by Česko přímo financovalo jeho činnost. Babiš ale také zdůraznil, že zisky českých zbrojařských firem jsou „enormní“.

Bezpečnostní záruky a zapojení spojenců

Ukrajina může spoléhat také na bezpečnostní záruky spojenců pro dobu po skončení konfliktu. Shodlo se na tom 35 převážně evropských zemí. Británie a Francie již potvrdily ochotu vyslat vojáky na poválečnou podporu Ukrajiny, s možnou účastí počítá Španělsko a nezamítlo ji ani Německo. Česko se této mise účastnit nebude.