Konec života na řetězu
Jednou z klíčových změn plynoucích z novely veterinárního zákona je zákaz dlouhodobého uvazování psů. Mělo by tak být možné zabránit situacím, kdy zvíře tráví většinu života přivázané bez možnosti volného pohybu a kontaktu s okolím. Právě takové případy lidé hlásí nejčastěji. Jen od začátku letošního roku řešila Státní veterinární správa 113 podnětů, přičemž u 15 psů už porušení zákona potvrdila.
Podle zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera je takové tempo hlášení mimořádné. „Za rok míváme přibližně 3,5 tisíce podnětů v oblasti welfare zvířat – u všech druhů zvířat – týkajících se možného týrání. Pokud bychom šli tímto tempem, pak bychom se dostali na 2,5 tisíce podnětů týkajících se jen uvázání psů,“ uvedl pro ČT Majer.
Mohlo by vás zajímat
Jak správně podat podnět
Veterináři apelují, aby lidé své podezření dokládali. Vhodné je pořídit fotografie či videozáznam tak, aby bylo zřejmé místo, kde se pes nachází, například i se záběrem domu nebo zahrady. Právě důkazy mohou výrazně urychlit kontrolu a rozhodnutí úřadů. Materiály pak lze (i anonymně) postoupit krajské či Státní veterinární správě, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti, v akutních případech může zasáhnout i Policie ČR, příp. městská policie.
V některých městech problematiku upravují také obecní vyhlášky, které dávají pravomoci městským strážníkům. Ti mohou řešit i krátkodobé uvazování, například před obchody, i když samotná novela veterinárního zákona takto přísná není. Pokud je ale zřejmé, že jde o dlouhodobý způsob chovu, hrozí majiteli kromě odebrání zvířete i pokuta až jeden milion korun.
Rostoucí počet kontrol
Už loňská čísla ukazují, že veřejnost je v otázce ochrany zvířat stále aktivnější. V roce 2024 obdrželi veterináři 3 400 hlášení, provedli téměř 7 tisíc kontrol a uložili pokuty v celkové výši 34,5 milionu korun. Nejčastějšími prohřešky bylo chybějící krmení, nevenčení, nezabezpečení zvířat proti úniku a nedostatečná veterinární péče. Odborníci však upozorňují, že část podnětů souvisí i se sousedskými spory.
Nejzávažnější případy už řeší policie jako trestný čin. Do loňského listopadu evidovala 219 případů týrání zvířat, obžaloba byla podána v necelých 30 procentech. Pokud se týrání prokáže, hrozí viníkům až šestiletý nepodmíněný trest odnětí svobody.
Když pomůže solidarita
Vedle zásahů úřadů mají některé příběhy i šťastný konec díky nezištné pomoci lidí. O opuštěná či odebraná zvířata se často starají dobrovolníci a spolky, které jim hledají nový domov. Podle ochránců zvířat je právě kombinace přísnější legislativy a aktivního přístupu veřejnosti klíčem k tomu, aby se podmínky chovu v Česku postupně zlepšovaly.
