ČESKO/BRUSEL – Již potřetí v řadě vydala Evropská komise (EK) výroční zprávu o právním státu, která i ve světle ruské invaze na Ukrajinu znovu zdůrazňuje důležitost prosazování demokratických hodnot, lidských práv a také právního státu. Poprvé však zahrnuje i konkrétní doporučení pro jednotlivé země, Českou republiku nevyjímaje. Cílem těchto doporučení pak je ukázat členským státům směr pro plánované či již realizované reformy a naznačit, v jakých oblastech je namístě zlepšení.
Stejně jako tomu bylo v letech minulých, i letos se zpráva zaměřuje na čtveřici stěžejních oblastí právního státu – tedy na soudní systémy, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků a také na další institucionální otázky týkající se tzv. systému brzd a protivah. Ze zprávy pak vyplývá, že v celé řadě členských zemí reformy právního státu probíhají, a to tak, aby došlo k eliminaci již zjištěných problémů, ale přesto v některých z nich i nadále přetrvávají systémové problémy – to pak platí i pro Českou republiku.
Jak si Česko stojí?
Jak zpráva naznačuje, Česko zavádí potřebné reformy v oblasti střetu zájmů, konkrétně korupci ale podle Evropské komise vyšetřuje pomalu – přesně to zaznívá v nejnovějším hodnocení stavu práva ve 27 zemích EU. Podle eurokomisařky a místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, která má právní stát ve své agendě, je celková situace v Česku dobrá – vláda, parlament i soudy vesměs dělají to, co mají. Evropská komise ale přesto Česku doporučila přijmout etický kodex pro poslance a senátory a posílit nezávislost veřejnoprávních médií nebo transparentnost ve vlastnictví médií soukromých. „Bylo by dobré zrychlit a zefektivnit trestní řízení v případě korupčních kauz, zejména pak těch, v nichž figurují vysocí představitelé státu. Stejně tak by bylo dobré postoupit dopředu s reformou prokuratury, státního zastupitelství a se statusem nejvyššího státního zástupce,“ shrnula přímo Jourová.
Kromě toho se v Bruselu také pozastavili nad některými výroky ombudsmana Křečka směrem k menšinám nebo nad udělenou prezidentskou milostí pro šéfa lánské obory Miloše Baláka. Vyšetřování velkých kauz spojených s politiky a úředníky je tedy dle EK v Česku velkou slabinou a dokument explicitně zmiňuje obžalobu expremiéra Babiše v případu Čapí hnízdo, kde první formální obvinění padlo již v roce 2016.
Problémy V4…
Ačkoliv výhrady vůči Česku jsou jasné, jsou i země, které mají problémů ještě více. Konkrétně se jedná Polsko a Maďarsko. Právě tyto dvě země z celého hodnocení vyšly mnohem hůře (což vlastně není nijak překvapivé, jelikož v předešlých letech tomu tak bylo také). Dle stanoviska EK v Budapešti a ani ve Varšavě není vidět posun v oddělení výkonné a soudní moci nebo v oddělení vlády a médií. I proto se tedy Věra Jourová chystá po letní přestávce představit novou legislativu týkající se médií. S oběma zmiňovanými zeměmi pak unijní instituce vedou také řízení pro údajné porušování společných hodnot unijní sedmadvacítky a oběma tak komise zadržuje vyplacení miliard eur z mimořádného fondu obnovy.