Existuje jedno tajemstvím opředené místo v severozápadní části USA. Lokalita nazývaná Oregon Vortex (oregonský vír) rozčiluje už od dvacátých let 20. století laiky i odborníky.
Opravdu bizarní místo
Na jihu státu Oregon, poblíž městečka Gold Hill na březích Rogue River, se nachází asi nejbizarnější místo celé Severní Ameriky. Prvním, kdo systematicky popsal jeho podivuhodné vlastnosti, byl v roce 1920 fyzik, geolog a důlní inženýr Joh Litster. Ten provedl až do své smrti v roce 1956 na tajemném místě tisíce experimentů.
Avšak již původní obyvatelé Ameriky měli před touto lokalitou značný respekt. Jejich koně totiž tvrdošíjně odmítali na areál o průměru asi 50 metrů vůbec vkročit. Tak se z něj stalo „zakázané místo“, kam je lepší vůbec nevstupovat.
O co tu vlastně jde? Oregonský vír lze nejspíše interpretovat jako silové pole, jehož účinky se projevují jak nad zemským povrchem, tak i pod ním. Říká se, že anomálie, které zde lze pozorovat, podléhají lehkým mírným výkyvům v devadesátidenním intervalu.
Dům záhad
Uprostřed areálu stojí chatka, nazývaná dnes „dům záhad“. Původně zde byla kancelář pro kontrolu cenných kovů a mincí, zřízená v roce 1904 společností Old Grey Eagle Mining Company. Později bylo stavení využíváno jako kůlna na nářadí. Dům záhad stál původně na úpatí kopce, později však byl – společně s půdou, na které stojí – nezadržitelně přitahován dostředivou silou víru. Dnes stojí v samém středu „zakázaného místa“, groteskně zkroucený působením sil, jejichž charakter se dodnes nepodařilo jednoznačně určit.
Snová říše?
Kdo sem vstoupí, připadá si jako v neskutečném světě, v pohádkové nebo snové říši, kde neplatí obecně známé fyzikální zákonitosti. Před zmíněným domem stojí několik stromů s nápadně skloněnými kmeny, jako by chtěly ze strašidelného místa uniknout. Působení sil oregonského víru se pochopitelně neomezuje na několik málo čtverečních metrů kolem zkrouceného stavení. Je cítit po celé ploše. Na žádném místě areálu není kupříkladu možné vzpřímeně stát. Návštěvníci zaujímají proti své vůli pozici, která je naklání k severnímu pólu. Stabilní postoj je možný jen v úhlu, který se zřetelně vychyluje od „normální“ vertikály. Naklonit se do opačného směru je v důsledku působení neznámého silového pole prakticky nemožné. Cigaretový kouř vytváří spirálu nad centrem víru, to samé list papíru hozený do vzduchu.
Všechny kulaté nebo oválné předměty se pohybují samovolně do středu víru, nezávisle na tom, zda se musí pohybovat ze svahu dolů nebo vzhůru.
Otázky zůstávají
Od roku 1930 zde provedla řada vědců nesčetná měření, dodnes nepřišli ale záhadě na kloub. Podle všeho jsou nějakým způsobem ve hře magnetická pole, ta však rozhodně neovlivňují všechny druhy hmoty. Zdá se, že tu působí i jakási dostředivá síla podobná té, jež se vytváří u tornáda. Má ovšem zcela jinou podobu.
Oregonský vír je ovšem i místem vizuálních jevů, které podrobují naši schopnost vnímání náročné zkoušce. Neplatí zde totiž ani známé zákonitosti perspektivy. Když se nějaká osoba vzdaluje od pozorovatele směrem k magnetickému jižnímu pólu, opticky se mu zvětšuje. Když se k němu naopak blíží, opticky se zmenšuje.
Na otázku, proč na tomto místě podle všeho fungují odlišné fyzikální zákonitosti, nebyla nalezena dosud odpověď. Jak praví staré arabské přísloví: „Kdo nevěří v zázraky, není realista.“
