Změna trendu: zájem o periferie i starší byty
Zatímco ještě před několika lety cizinci hledali byty převážně v lukrativních lokalitách v centru velkých měst, v současnosti se jejich zájem přesouvá i na periferii. Důvodem jsou nižší ceny a širší nabídka, zejména v Praze a Brně. „Zaznamenáváme nárůst poptávky po bytech 2+kk v okrajových částech měst. Jsou levnější a dobře se pronajímají,“ potvrdil pro ČT jeden z oslovených realitních makléřů.
Narůstá rovněž zájem o starší panelové byty. Zejména u ukrajinských kupců nehraje horší technický stav klíčovou roli – mnoho z nich si byty následně svépomocí rekonstruuje. Velká část těchto obchodů se uskutečňuje v hotovosti. Na financování často přispívají celé rodiny žijící na Ukrajině.
Kdo v Česku nakupuje?
Cizinci tvoří téměř desetinu obyvatel České republiky. Podle dat Českého statistického úřadu žilo ke konci roku 2024 v zemi 1 094 090 cizinců, z toho nejvíce v Praze, kde tvoří až třetinu obyvatel. Právě v hlavním městě se odehrává většina nákupů nemovitostí cizinci.
Nejpočetnější skupinou cizinců žijících v Česku jsou aktuálně Ukrajinci (přes 600 tisíc), následují Slováci (zhruba 120 tisíc) a Vietnamci (téměř 70 tisíc). Roste ale i počet občanů s ruským pasem, kterých je v ČR asi 40 tisíc.
Zatímco dříve cizinci přicházeli převážně za prací, po začátku války na Ukrajině dominuje mezi důvody pobytu dočasná ochrana. To však neznamená, že by cizinci přestali investovat – naopak. Ukrajinci jsou dnes jednou z nejaktivnějších skupin na trhu s bydlením.
Němci, Italové i Japonci. Různorodé motivace
Nejde ale jen o občany ze sousedních nebo východoevropských zemí. Zájem o české nemovitosti projevují i obyvatelé západní Evropy a Asie. V příhraničních oblastech, například na Domažlicku či v Krušných horách, roste počet nemovitostí vlastněných německými seniory. Ti oceňují nižší ceny i klidnější prostředí.
Italové, kteří v 90. letech nakupovali především byty v centru Prahy, dnes míří i do Karlových Varů a jiných menších měst – často se také jedná o starší lidi hledající druhé bydlení či rekreační nemovitost. Japonci podle developerů investují do nemovitostí hlavně v souvislosti s podnikatelskými aktivitami, například v Brně nebo Plzni.
Mohlo by vás zajímat
Pravidla a omezení: co smí cizinci koupit?
Zatímco u běžných nemovitostí stát původ kupujícího nesleduje, v případě nákupu zemědělské půdy již ano. Jak uvedl Karel Štencel, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zavádí tzv. „reciproční princip“. Občané ze zemí, kde si Češi nemohou koupit půdu, nemají tento nárok ani v ČR. Zákon je de facto nastaven tak, aby chránil české území před spekulativními nákupy.
Zvláštní pozornost je také věnována občanům zemí, vůči nimž Česko nebo EU uplatňují sankce – například Ruské federace. V těchto případech úřady kontrolují, zda nový majitel není uveden na mezinárodních sankčních seznamech.
