Průměr není výplata většiny lidí
Částka téměř 52 tisíc korun neznamená, že tolik skutečně pobírá většina zaměstnanců. Zhruba dvě třetiny lidí mají mzdu nižší než celorepublikový průměr. Výrazně ho naopak zvyšují nejvyšší příjmy.
Rozdíly mezi regiony zůstávají obrovské. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v Praze, kde ve druhém čtvrtletí činila 66 459 korun. Následoval Středočeský kraj s 55 218 korunami. Nad republikovým průměrem se tak nacházely pouze tyto dva regiony. Naopak v Karlovarském kraji dosáhla průměrná mzda jen 44 476 korun.
Nejvyšší výdělky jsou dlouhodobě v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměr pohybuje kolem 90 tisíc korun. Vysoko jsou také mzdy ve finančnictví a pojišťovnictví nebo v řadě pozic automobilového průmyslu.
Na opačném konci jsou například zemědělství a gastronomie. Nejrychleji se meziročně zvyšovaly mzdy v administrativních a podpůrných činnostech, a to o více než 16 procent. Ve veřejné správě a obraně vzrostly zhruba o devět procent. Naopak v těžbě a dobývání se zvýšily jen lehce přes dvě procenta.
Podle analytika pracovního trhu Tomáše Ervína Dombrovského se přitom výraznější růst týká často oborů, kde mzdy v minulosti příliš nerostly. Část současného zvýšení tak představuje také dohánění předchozího zaostávání.
Důležitější než samotná nominální částka je navíc to, co si za ni lidé mohou koupit. I přes současný růst mezd totiž Češi stále dohánějí propad kupní síly způsobený vysokou inflací z předchozích let.
Vyšší mzdy pomáhají celé ekonomice
Růst reálných příjmů se už promítá také do spotřeby domácností. Lidé mají více prostoru utrácet za zboží a služby, což pomáhá české ekonomice.
Mohlo by vás zajímat
Tempo růstu mezd ale podle analytiků nebude možné udržovat současným tempem donekonečna. Firmy potřebují, aby spolu s náklady na zaměstnance rostla také produktivita práce.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozorňuje, že vysoké personální náklady mohou podnikům do budoucna omezovat prostor pro investice. Určitý další růst mezd je podle něj možný, výrazné zvyšování už ale může být pro část firem obtížně zvládnutelné.
Odbory chtějí další výrazné přidávání
Odbory mají naopak na další růst mezd optimističtější pohled. Předseda ČMKOS Josef Středula očekává, že v roce 2027 by se výdělky mohly zvýšit o šest až osm procent, u úspěšných firem i více.
Podle odborů si čeští zaměstnanci vyšší odměny zaslouží a současný růst je částečně návratem k úrovni před inflační krizí.
Na vývoj v soukromém sektoru může mít vliv také růst platů ve veřejné sféře. Pokud stát výrazněji přidá svým zaměstnancům, mohou soukromé firmy čelit většímu tlaku na zvyšování mezd, aby si udržely pracovníky.
