Dnes je 20. 12. 2025 a svátek má Dagmar

Slezskoostravský hrad: Bílá paní tu věští smrt – podobně jako ostatní zjevení tohoto druhu

Úkolem hradu bylo střežit obchodní cestu i hranici mezi českým a polským státem. Proto byl kolem poloviny 13. století nad soutokem Ostravice a Lučiny ve Slezské Ostravě založen opolskými knížaty.

Historie

Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství připadla jako léno českým zemím. Roku 1508 jej koupili Sedlničtí z Choltic. V letech 1534 – 1548 jej tito páni přestavěli na renesanční zámek. Z této doby také pochází brána s věží, které se jako jediné dochovaly do dnešní doby. Roku 1621 zámek vydrancovala neapolská vojska, jimž velel Karel Spinelli. To ale bohužel nebylo poslední rabování. Další proběhlo v roce 1626 Dány a roku 1628 Valdštejnovými vojsky. V letech 1642 – 1649 obsadili zámek i město Švédové.

Roku 1714 získal zámek rod Wilczků, který jej měl v držení až do roku 1945, tehdy byl vyvlastněn.

Od 30. let 20. století se ale stal v podstatě neobyvatelným, jelikož se ocitl v centru těžby uhlí. Poklesl v důsledku těžby dokonce o 16 metrů! Jeho zdivo tak bylo vážně narušeno. V 90. letech 20. století se stal majetkem města Ostravy. Rekonstrukce byla nákladná, poté sem však byly umístěny stálé muzejní expozice, konají se tu i různé akce. Pro veřejnost byl otevřen roku 2004. Zajímavou atrakcí je kupříkladu Muzeum záhad v hradním sklepení. K vidění je tu maska smrti, záhadná templářská relikvie nebo sošky trpasličích démonů. Nachází se tu i expozice permoníků a čertů. Každoročně se zde koná festival Colours of Ostrava, Letní shakespearovské slavnosti či Slezskoostravský Rock-Fest.

Pověsti

Ještě předtím, než sem začali proudit lidé, byl hrad domovem mnoha zvláštních bytostí, jako Červeného mužíčka, který prý střežil poklady, Železného rytíře nebo černého psa s planoucím očima.

Ovšem jednou z největších zdejších záhad je Bílá paní. Ženská postava se vždy objevila v noci, oděna do bílých šatů, v pravé ruce nesla pozlacený klíč a v levé svícen. Kráčela po chodbách – a to tehdy, když měl některý člen rodiny majitele hradu zemřít. Spatřit ji nebylo jen tak. Pouze ten ji spatřil, kdo byl v den jejího zjevení u zpovědi. A tak ji viděla kupříkladu stará komorná majitele hradu pana Jiřího Sedlnického z Choltic roku 1573. Hostem tu byl tehdy pan Otík z Kounic. Všichni povečeřeli a pak dlouho do noci rokovali o politických poměrech. O půlnoci požádal pán hradu svou komornou, aby mu přinesla jistou listinu z rytířského sálu.

Ta otevřela dveře do sálu a strnula. Hrozně se lekla, protože zřetelně viděla Bílou paní, která právě vycházela z protějších dveří. Komorná však nemohla křičet ani utíkat. Teprve za nějaký čas, kdy se vzpamatovala, běžela vyděšená a bledá zpět k hostům.

Když jim o svém zážitku vyprávěla, zbledl i pan Sedlnický. Přestože posléze ujišťoval manželku, že se nic nestane, neboť jsou přece všichni zdrávi, zábava přece jen vázla. Na druhý den se zdánlivě opravdu nic nedělo. Pan Otík se s nimi rozloučil a odjel. Jeho kůň však klopýtl, pan Otík spadl do Ostravice a uhodil se hlavou o kámen. Pochopitelně se utopil. Od těch časů se Bílá paní v zámku ukázala ještě několikrát a vždy na druhý den zemřel někdo z rodiny majitele či z nejbližšího okruhu přátel.

Staňte se členy FB skupiny Život v Moravskoslezském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...