Obři mezi vážkami
Nad pravěkými bažinami lemovanými stromovými kapradinami a přesličkami lovily tyto vážky primitivní jepice a šváby a další druhy dnes již vymřelého hmyzu. Největší vymřelá vážka se jmenovala Meganeura monyi – rozpětí jejích křídel dosahovalo 70 cm a larvy musely být alespoň 30 cm dlouhé.
Dnešní vážky
Obři mezi vážkami již nežijí a největší rozpětí křídel dnešních vážek nepřesahuje 20 cm. Dodnes přežívají druhy z čeledi Petaluridae, která existovala v mnoha druzích už před 150 miliony let v jurském období. Z devíti dnes žijících zástupců této čeledi se jich více než polovina vyskytuje v Austrálii a na Novém Zélandu. Patří k největším současným druhům vážek a od ostatních se liší velmi hustou křídelní žilnatinou a dlouhým válcovitým zadečkem. Samci mají na jeho konci velké lístkovité přívěsky sloužící k uchopení samice.
Mohlo by vás zajímat
Larvy těchto vážek žijí v neobvyklém prostředí. Na rozdíl od většiny ostatních druhů, jejichž larvy se zdržují především ve volné vodě či při dně stojatých vodních nádrží, žijí larvy této čeledi v bahně pramenišť a v bažinách lemujících vodní toky. Jsou to zřejmě velmi dávné biotopy. Larvy si hluboko pod úrovní vody vyhrabávají chodbičky až metr hluboké, vedoucí na suchý břeh. Loví dešťovky. V larválním stadiu žijí 5 až 6 let. Největší z nich je Petalura ingentissima s rozpětím křídel přes 15 centimetrů. Živí se hlavně jinými vážkami, které chytá v letu.
Jak loví a jak je dělíme
Vážky patří k nejhbitějším hmyzím letcům. Všechny druhy jsou dravé a za letu chytají jiný hmyz. Takový lov by nebyl možný bez dokonale vyvinutého zraku. Vážky tedy mají mozaikovitě vidící složené oči, z nichž každé se skládá z tisíce či více jednotlivých oček. Kořist chytají silnýma předníma nohama, které drží před tělem jako lapací košík.
Dávají přednost teplému podnebí, z 5000 známých druhů jich většina žije v tropech a subtropech. U nás žije asi 70 druhů vážek. Podle klidové polohy křídel dělíme vážky na dvě velké skupiny: u robustněji stavěných druhů podřádu Anisoptera (šídla a vážky v úzkém slova smyslu) jsou křídla rozprostřená do stran, zatímco druhy podřádů Caloptera (motýlice) a Zygoptera (šidélka) mají křídla přiložena lícem k sobě a směřující šikmo nahoru nad zadeček.
Rozmnožování a vývoj
Vážky mají zcela ojedinělý způsob páření. V létě je často můžeme vidět létat v tandemu: samec je vpředu a drží samici klíšťkami umístěnými na konci zadečku jako ostatní hmyz, ale na břišní straně těla, těsně za hrudí. Dříve než samec chytí samici, přenese spermie z konce zadečku do těchto pářicích orgánů a při páření musí samice ohnout zadeček daleko dolů a dopředu, aby se jeho konec mohl setkat s pářicími orgány samce a přejmout od nich spermie.
Vajíčka jsou kladena na vodu nebo na vodní rostliny těsně pod hladinou či nad ní. Larvy jsou dravé a mnohé dokážou napadnout i mnohem větší živočichy včetně pulců a rybek. Larvy pravých vážek se ke své kořisti blíží obezřetně při dně rybníka či tůně nebo mezi hustou vodní vegetací, ale když se dostanou na vzdálenost, kdy mohou zaútočit, vyrazí jako blesk. Prudce vypudí vodu z konečníku, a to působí jako tryska.
Z druhů vážek žijících u nás je nejnápadněji zbarvena lesklá motýlice Calopteryx splendens. Samec je kovově modrý, samice kovově zelená.
