Šetřeme!
Navzdory tomu, že plynové zásobníky jsou po letošní země neobvykle naplněné (a to ze 60 %), dle ministrů, v jejichž gesci je energetika, je i v následujícím období nutné další koordinování dodávek plynu do Evropy. Pro zachování energetické bezpečnosti na další zimu pro členské státy EU zůstane platné i doporučení snížení spotřeby plynu o 15 %, a to až do března příštího roku. „Evropa je na tom aktuálně relativně dobře, co se týká úspor plynu, a ty úspory jsou klíčovým nástrojem, jenž měl největší podíl na tom, že se podařilo vykrýt velký výpadek ruských dodávek,“ shrnula tak konzultantka v energetice Lenka Kovačovská. Faktem přitom je, že k výrazným úsporám došlo jak v sektoru průmyslu (a to nejen v důsledku ponížené ekonomické aktivity, ale i vzhledem ke strukturálním změnám), tak i na úrovni domácností. „Zásobníky jsou doplněné na vysokých hodnotách, ale vzhledem ke geopolitické situaci nemůžeme být v klidu, nadále spořit je velmi důležité,“ dodala také Kovačovská.
Obdobné stanovisko zaujal i český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN), který se evropského jednání osobně zúčastnil. „Musíme zůstat pozorní a musíme mít stále na paměti, že plyn je stále možno užívat jako nástroj proti nám. Nemůžeme dát Putinovi pocit, že by tento nástroj mohl používat,“ uvedl přímo.
Tranzitní poplatky je třeba řešit
Síkela však na evropské půdě tematizoval také problém s poplatky za tranzit plynu, které si v posledním roce začalo účtovat Německo. O podobném kroku pak uvažuje i Itálie. V důsledku si pak ale samy evropské země ceny plynu tímto způsobem navzájem zvyšují. Němci ale s výhradami nesouhlasí – byť uvádějí, že jsou otevřeni možným jednáním.
Jak vysvětlila Kovačovská, Německo se zavedením poplatků snaží kompenzovat si částečně vysoké náklady, které padly na záchranu velkých energetických koncernů. „To rozhodnutí je ale nesystémové a je v rozporu s podstatou evropského práva. Je to velmi špatný precedens,“ doplnila. Je přitom pravdou, že i podle Evropské komise tímto krokem pravděpodobně došlo k porušení evropského práva. K českým výhradám se tedy připojilo Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Všechny země společně varují, že pokud by poplatek začaly zavádět i další státy, došlo by k narušení fungování evropského trhu s plynem.
„Je namístě aktivovat v tomto případě evropskou solidaritu a zabývat s tím, zda by poplatky například nemohly být sníženy. Pravdou ale je, že ten plyn do Německa proudí z Ruska a mělo by se tak řešit i to, kde za něj vzít náhradu,“ komentoval pak vyjednávání energetický analytik Pavel Farkač. Ten pak upozorňuje především na scházející energetickou koncepci do roku 2030, kdy není ani zřejmé, jakým způsobem bude Česko v dohledné době diverzifikovat své zdroje.
