Extrémní projevy klimatické změny
Dlouhotrvající horka, požáry, ale také extrémní deště a záplavy – to vše jsou projevy změn, jež souvisejí s globálním oteplováním. Konkrétně vlny veder jsou nejmarkantnějším projevem v rovině počasí napříč Evropou. Jen během června neměřili meteorologové na Blízkém východě teploty přesahující 50 stupňů, v Řecku a Turecku pak vyšplhaly na 45 stupňů. Nadprůměrné teploty ale byly zaznamenány na všech kontinentech. Celosvětově pak byla zachycená průměrná teplota vyšší o 1,64 stupně ve srovnání s obdobím před rokem 1900. „Neznamená to, že bychom přímo překročili limit stanovený Pařížskou dohodou, ale může to ukazovat, že se k tomu limitu blížíme,“ shrnul situaci Julien Nicolas, klimatolog ze služby Corpenicus. Jak se přitom klimatologové shodují, nejedná se o žádné překvapení. Celosvětově jsou totiž zachycovány také rekordně vysoké hodnoty skleníkových plynů. Vědci zároveň poukazují na skutečnost, že dopady změny klimatu je stále ještě možné zmírnit, právě vypouštění skleníkových plynů je ale nezbytné omezit.
Smrtící vedra
Vedra samozřejmě dopadají jak na ekonomiku, potažmo na sektor zemědělství, tak i do oblasti běžného způsobu lidského života a zdraví. Vysoké teploty zatěžují organismus a také psychiku, navíc v krajním případě mohou vést až k úmrtím. Právě z hlediska počtu úmrtí jsou přitom vedra nejsmrtelnějším projevem počasí v Evropě. Zatímco do roku 2010 činil u nás průměrný počet úmrtí v důsledku veder 50 ročně, v poslední dekádě toto číslo vzrostlo na 90. Nejvíce ohrožení vysokými teplotami jsou senioři, malé děti a lidé s chronickými onemocněními. Dopady extrémních teplot jsou navíc nejmarkantnější ve městech, kde je hustá zástavba a málo zeleně. I proto jsou ve městech častější také tropické noci, kdy teploty neklesnou pod 20 stupňů, což zátěž na organismus ještě zvyšuje.
V případě akutního přehřátí organismu záchranáři doporučují polohu vleže, díky tomu se mozek prokrví. Namístě je také zvlhčit ústa. Pokud vodorovná poloha během několika málo minut nepomůže, je třeba volat záchrannou službu. V určité fázi totiž již tekutiny nelze standardně doplnit pitím a je nezbytné zavést infuzi.
Adaptace a potravinová soběstačnost
Zatímco lidé se učí svůj život novým klimatickým podmínkám průběžně přizpůsobovat, totéž postupně začíná platit i pro jednotlivá odvětví, konkrétně především pro zemědělství. Příprava na výkyvy počasí, aby jeho následky nebyly tak ničivé, se stává nezbytností. Je v podstatě nutné počítat s tím, že různé extrémní projevy počasí se budou opakovat, a to nejen extrémní horka, ale i deště a záplavy. To vše se přitom podepisuje také na cenách potravin i komodit. Kvůli výkyvům počasí lze čekat např. nárůst ceny kávy a pomerančů. Kromě sucha a povodní ale část úrody ničí také různé bakterie.
