Výkyvy počasí i teplot
Kromě vydatného deště, který byl klíčovým tématem posledních dní, se v Česku v daném období také enormně ochladilo. Počátek září byl přitom nadprůměrně teplý, denní teploty atakovaly i třicítku a padalo také množství teplotních rekordů. Během pár dní ale teplota skokově spadla a na mnoha místech klesla i pod deset stupňů, na horách dokonce napadl sníh. Podobná situace pak byla zaznamenána během září jen v letech 2010 a 2015. „Aby v září spadla během několika dnů průměrná denní teplota o 15 stupňů, je naprosto výjimečné. Jde vlastně o teplotní skok z tropického léta do poloviny října,“ potvrdil pak ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka.
I s ohledem na to teplárny na mnoha místech již zahájily topnou sezonu, a to přibližně o měsíc dříve než loni. Přitom uplynulá topná sezona platí za nejkratší za posledních 60 let, loňská zima byla nadprůměrně teplá a krátká a teplárny tedy zaznamenaly pokles dodávek v průměru o 10 %. Topná sezona obecně v souladu se zákonem (potažmo vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu) trvá od počátku září do konce května. Standardně platí, že teplárny začínají s dodávkami tepla, jakmile venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 stupňů. Zatímco prvenství v zahájení topné sezony letos náleží Karlovarskému kraji, na řadě dalších míst již probíhají nezbytné kontroly tlaku v potrubích, kontroly těsnosti apod. Vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto týdne se opět oteplilo, na řadě míst dodávky tepla zase přerušili.
Jak vytápíme
Právě centrální (dálkové) vytápění je v Česku nejběžnější, poměrně značná část domácností k vytápění využívá také zemní plyn. Naopak vytápění elektřinou příliš populární není, a to zejména s ohledem na vysokou cenu. Za cenově nejpříznivější způsob vytápění je považováno topení dřevem. To aktuálně zlevnilo a je ho dostatek (ve srovnání s obdobím energetické krize). Mezi zákazníky je největší zájem o dřevo tvrdší a výhřevnější.
Poměrně časté je také vytápění uhlím, ovšem těch, co jej užívají, přece jen v posledních letech ubývá. Důvodem je především nárůst cen, které za posledních 5-7 let stouply až třikrát (v přepočtu na tunu). V tomto případě situaci navíc komplikuje legislativa. Ta s ohledem na ochranu životního prostředí právě od září neumožňuje provoz vybraných typů neekologických kotlů. Ti, kdo chtějí uhlí k vytápění užívat i nadále, pak musí pořídit kotle nové. Jejich připojení je ale k původním komínům často problematické – a je nezbytné provést další odpovídající úpravy. I s ohledem na tuto změnu a nutnost zprovoznit nové kotle jsou ale kominíci nyní velmi vytížení a čekací doby na poskytnutí těchto služeb jsou tak poměrně dlouhé.
