Očekávané rozhodnutí
ČNB dle očekávání ekonomů i v září pokračuje v již započatém rozvolňování měnové politiky. Pro snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů rady. Poslední, sedmý pak hlasoval za snížení o půl procentního bodu. Jak následně na tiskové konferenci uvedl guvernér ČNB, Aleš Michl, rada při svém rozhodnutí vycházela ze srpnových makroekonomických prognóz a také z vyhodnocení souvisejících dat a informací. „Nejedná se o překvapivé rozhodnutí a trh jej očekávat,“ komentoval pak ekonom a někdejší člen bankovní rady Lubomír Lízal. „Bankovní rada jako celek je v rozhodnutích konzistentní, snaží se trhu predikovat blížící se rizika a chová se také dle toho. Myslím, že srpnová prognóza tomu vývoji odpovídá,“ doplnil.
Poradce prezidenta pro ekonomiku, David Marek, přitom v dané souvislosti uvedl, že svižnější snižování sazeb by bylo v české ekonomice třeba. Zejména proto, aby dostala impuls k dalšímu rozvoji – jelikož nižší sazby znamenají levnější půjčky pro firmy. Dle Lízala je ale pomalejší postup pochopitelný. „Kroky bankovní rady jsou opatrnější i s ohledem na proběhlé povodně a také na to, že vláda prohlásila, že zvýší státní deficit. Získali jsme také příslib peněz z Evropské unie, a to jsou vše vnější proinflační impulsy. Proto bankovní rada setrvala u konzervativnějšího postupu,“ shrnul.
Stav české ekonomiky
Podle guvernéra Michla se inflace pohybuje od počátku roku okolo 2% inflačního cíle a daří se tak naplňovat politiku ČNB. „V zemi přetrvává cenová stabilita, Česká národní banka začala již v prosinci loňského roku opatrně snižovat úrokové sazby, ale boj s inflací nekončí. V posledních měsících došlo k citelnému poklesu dlouhodobých sazeb v zahraničí, což k rozvolnění podmínek přispělo,“ uvedl přímo.
Bankovní rada ale dle Michla spatřuje v ekonomice nadále proinflační tlaky. Jejich zesílení by znamenalo odpoutání inflace směrem k horní hranici tolerančního pásma. Právě to je také důvodem pro setrvání u přísné měnové politiky a pečlivé zvažování toho, kdy a o kolik se sazby opět sníží. Další úvahy o nastavení sazeb se tak budou odvíjet od setrvalosti nízkoinflačního prostředí, od vývoje kurzu koruny, vývoje na trhu práce a řady dalších faktorů.
Další vývoj?
Jak také Michl uvedl, ke konci roku očekává dočasné zvýšení inflace, a to směrem k horní hranici tolerančního pásma. Příčinou bude vliv vývoje statistické základny z předchozího roku. Na počátku příštího roku by tedy inflace měla opět poklesnout.
Co se týká očekávaného vývoje poklesu úrokových sazeb, ty klesají již od loňského prosince z relativně vysoké hodnoty okolo 7 %. Rovnováha je dle ekonomů na hranici 3 %, té bychom měli (pokud nedojde k žádným zvláštním turbulencím) dosáhnout během příštího roku.
