Jak se jím stal
Nacházíme se v Římě a píše se rok 46 př. Kr. V místním vězení už šest let živoří prominentní zajatec. Naživu vlastně zůstává jen proto, aby jej Gaius Julius Caesar mohl předvést jako atrakci ve svém triumfálním průvodu z náměstí Forum Romanum ke Kapitolu. O tom, co bude následovat, si vězeň nedělá iluze: čeká jej smrt.
Před šesti lety byl ještě hrdinou a velkou nadějí Galů v boji proti římským vetřelcům. Tehdy se Vercingetorix, mladý náčelník Arvernů, postavil do čela galských kmenů a jeho stoupenci jej dokonce prohlásili za krále. Někomu možná připadalo, že postupuje příliš razantně. Jeho soupeři se obávali jeho rostoucího vlivu, a tak jej načas opět vymanévrovali do politického ústraní. Pak však Vercingetorix předložil něco, čím všechny přesvědčil. Komu vlastně tyto jejich vnitřní rozepře slouží? Mnohem důležitější je přece osvobodit Galii od římských okupantů. A největším nepřítelem není on, ale Caesar.
Caesar prohlásil, že římským provinciím na území dnešní severní Itálie a jižní Francie hrozí nebezpečí ze strany některých germánských kmenů, což byla přirozeně jen pouhá záminka. Galům bylo jasné, že Caesar potřebuje válečné úspěchy a legionáře k tomu, aby uskutečnil svůj hlavní záměr – stát se prvním mužem Říma.
Vercingetorix se staví do čela vojska
Válka již trvala šest let, když se do čela Galů postavil Vercingetorix a zavázal své krajany přísahou k odporu proti Římanům a k boji za svobodu. Caesar jim už uštědřil řadu porážek a Vercingetorix dobře věděl, že jediné, co ještě může pomoci, je koordinované jednání a disciplína. Jeho požadavky na vlastní muže byly tvrdé. Caesar dal dokonce rozhlásit, že tento náčelník nechává vzpurným Galům uřezávat uši, ale byla to jen chytrá římská propaganda.
V roce 52 př. Kr. dokončil Vercingetorix přípravy k velkému protiútoku. Najednou proti Římanům stálo motivované a disciplinované vojsko s velkou údernou silou. Bojovníci za svobodu Galie se nedali zastrašit ani náhlými zvraty v průběhu války a připravili Caesarově armádě nepříjemné překvapení u Gergovie, která se stala symbolem galského odporu. Obléhání města skončilo pro Římany nezdarem.
Porážka u Alesie znamenala konec
Je jasné, že Galové jásali – a Caesar? Ten začal dokonce pochybovat o svém válečném štěstí. Ale nejvýznamnější bitva byla ještě před nimi. Vercingetorix shromáždil u Alesie (dnešní Alise-Sainte-Reine v Burgundsku) na 80 tisíc bojovníků. Caesar také neváhal. Legionáři město oblehli a vytvořili kolem něj neprostupný kruh. Pak však zjistili, že k nim ze všech směrů proudí voje galských bojovníků, aby pomohly obklíčeným soukmenovcům. Ale Caesar byl přece jen geniálním vojevůdcem. Rozdělil své jednotky na obranné a útočné síly. Caesar použil prostředek, který do té doby ještě nikdo nevymyslel. Legionáři rychle před svým ležením vybudovali vlčí jámy s nastraženými ostrými kůly, zábrany a vodní příkopy. Tato obranná linie se skutečně stala nepřekonatelnou překážkou.
Postavení Galů ve městě bylo stále zoufalejší a bojová morálka upadala. Když došly potraviny, bylo vše ztraceno. Ale přemožený hrdina prokázal ve své porážce skutečnou velikost. Vyjel z bran města, kde jej Caesar přijal vsedě na trůnu. Vercingetorix se vzdal a usedl mu k nohám.
Mohlo by vás zajímat
Zůstal hrdinou
O šest let později byl v Římě skutečně popraven, poté, co jej Caesar vedl v triumfálním průvodu po Římě. Avšak ve chvílích nouze si Francouzi dodnes jeho osobnost připomínají – stal se jim vzorem v boji za svobodu, stejně jako později Jana z Arku.
Ve válce o Galii padlo tehdy údajně na milion lidí – v poměru k tehdejšímu počtu obyvatel dané země by tyto ztráty odpovídaly celkovému součtu obětí v první a druhé světové válce.
