Důchody „na dluh“
Průběžný důchodový systém je zdrojem obav stále více lidí. Zejména mladší generace se obávají, že jejich důchody budou značně omezené. Tomu pak nasvědčují i demografické predikce, dle nichž postupně klesá počet pracujících v poměru na „uživení“ jednoho seniora. Důchodový systém se tak již před několika lety ocitl v hlubokém mínusu a tento stav trvá již pátým rokem. V roce 2023 si tak kabinet na důchody musel půjčit přes 73 miliard. V loňském roce to však bylo již o cca 22 miliard méně, tedy přes 50 miliard. Systém pak bude ztrátový i letos. Ministerstvo financí odhaduje další zadlužení státu na cca 13 miliard, jelikož vedle klesajících výdajů rostou také příjmy.
Lehké a postupné umazávání schodku vládní představitelé přikládají již prosazeným změnám, a to včetně zpomalení růstu penzí. Opozice je však vůči všem souvisejícím reformám kritická. Podle Aleny Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO, se v konečném důsledku nejedná o nic pozitivního. Jak Schillerová přímo uvedla, velké množství důchodců se údajně muselo obrátit na sociální systém a požádat o příspěvek na bydlení. „Takže namísto z jedné kapsy jdou peníze z druhé kapsy,“ upřesnila.
Jak je to s důchody a reformou
Důchody v Česku pobírají bezmála 3 miliony lidí. Loni do systému stát vybral 666 miliard, potřeba ale bylo 716 miliard. Průměrná starobní penze však přesahuje 21 tisíc korun a za posledních šest let se důchody zvedly o více než polovinu. Nominální průměrná mzda ale ve stejném období vzrostla jen o třetinu a inflaci na rozdíl od důchodu nepřekonala.
Jak přitom ukazují stávající data, snižující se meziroční zadlužení státu vzhledem k důchodům skutečně ovlivnilo i snížení valorizací penzí. „Kdybychom ty změny nedělali, tak by letos deficit byl okolo 70 miliard a ve výhledu tří až pěti let by byl ještě vyšší,“ shrnul předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Pomáhá i důchodová reforma, která je reakcí vlády na nesporné stárnutí české populace. „Podle našich dat by celkový letošní deficit v případě důchodového schodku mohl činit okolo 10 miliard, takže ty změny, které jsme provedli, je vidět již nyní,“ potvrdil pak šéf ministerstva práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pravidelná každoroční valorizace penzí přitom zůstala zachována, pouze došlo ke snížení příslušných koeficientů.
Navzdory datům však opozice s kroky vlády nesouhlasí. Podle Schillerové by se vláda měla víc soustředit na podporu hospodářského růstu a na boj s šedou ekonomikou namísto konání dle jejích slov „asociálních kroků“.
