Omezení se dotkne steaků i vajec
Europoslanci chtějí určité názvy vyhradit výhradně pro živočišné produkty. Konkrétně má jít například o termíny jako steak, řízek, klobása, burger, hamburger, vaječný žloutek či vaječný bílek. Rostlinné alternativy by tak musely nést jiné názvy, podobně jako se to již stalo u alternativních „mléčných“ výrobků.
„Postoj europarlamentu teprve otevírá dveře k zahájení diskuse o konečné podobě legislativy s členskými zeměmi Evropské unie a Evropskou komisí,“ uvedla pro Českou televizi Karla Mráčková, zastupující mluvčí Ministerstva zemědělství. Dodala, že půjde o evropské nařízení, které bude platit přímo ve všech členských státech, a tudíž se nebude přenášet do českého právního řádu.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco europoslanci argumentují ochranou spotřebitele, část odborníků i běžných nakupujících namítá, že zákazníci už dnes dobře vědí, co kupují. Označení jako květákový karbanátek nebo tofu řízek podle nich nikoho nemate. Mnohým tak diskuse okolo názvosloví připadá zbytečná.
O konečné podobě pravidel začnou členské státy vyjednávat od 10. října.
Zkušenost s „pomazánkovým máslem“
Evropská unie už v minulosti zakázala používat označení „mléčné“ u produktů, které mléko vůbec neobsahují. Pojmy jako sojové mléko či mandlový jogurt musely zmizet z obalů. Přesto zákazníci tyto názvy dál běžně používají v mluvě – stejně jako například pojem pomazánkové máslo, které se oficiálně přejmenovalo na pomazánkový krém.
Podle kritiků by se historie mohla opakovat. „Slovu burger lidé rozumí, stejně jako dalším termínům – a vědí, co mají očekávat, byť to bude rostlinné. Naopak při změně názvosloví to bude matoucí,“ shodují se zástupci potravinářských firem i restauratéři, kteří se v rostlinném segmentu stravování působí.
Rostlinné alternativy rostou na oblibě
Popularita rostlinných potravin v Česku dlouhodobě stoupá. Před pěti lety preferovalo rostlinnou stravu 28 % populace, v roce 2022 už 39 %. Většina Čechů ale přesto maso v různé míře konzumuje, byť někteří se jeho spotřebu alespoň snaží omezit. Plně bezmasou stravu volí asi čtyři procenta lidí, k veganům se hlásí jedno procento.
Nejoblíbenějšími rostlinnými alternativami jsou rostlinná mléka, která nakupuje přibližně pětina spotřebitelů. Patnáct procent lidí si dopřává rostlinné sýry nebo veganské jogurty. Průzkumy ukazují, že hlavním důvodem, proč se lidé rostlinným produktům vyhýbají, je jejich vyšší cena a chuť, která podle části zákazníků nedosahuje kvality masových či mléčných variant.
