Lidé přisuzovali Štědrému dni zvláštní moc
Naši předkové věřili, že právě Štědrý den otevírá bránu mezi světy. To, co se v tento den udělá – nebo naopak zanedbá – mělo ovlivnit celý nadcházející rok. Lidé proto dodržovali množství rituálů, aby se vyhnuli nemocem, neštěstí či špatné úrodě.
Magické obřady měly zajistit zdraví, plodnost hospodářských zvířat i hojnost na polích. Zároveň ale plnily ještě jednu důležitou roli: krátily dlouhé zimní večery a dávaly lidem pocit jistoty v čase temnoty. Mnohé z těchto tradic přitom nemají s křesťanstvím nic společného – sahají až k pohanským oslavám zimního slunovratu.
Mohlo by vás zajímat
Přikládali také význam barvám
Barvy hrály o Vánocích zásadní symbolickou roli. Zatímco dnes se často řídíme módními trendy, dříve měly barvy jasný význam daný církví i lidovou vírou.
Červená připomínala krev Krista prolitou při ukřižování, zelená symbolizovala věčný život – i proto se do výzdoby dostaly větve jehličnanů a stálezelených rostlin, které ani v zimě „neumírají“. Zlatá barva pak odkazovala na dar tří králů a zároveň symbolizovala bohatství, světlo a naději.
Zajímavostí je, že černá barva se o Vánocích v katolické liturgii nepoužívá od roku 1965, kdy to stanovil 2. vatikánský koncil.
Udržovali staré zvyky a pověry
K Vánocům neodmyslitelně patří celá řada tradic, které známe dodnes: krájení jablíček, lití olova, pouštění lodiček ze skořápek, louskání ořechů nebo schovávání kapřích šupin.
Tyto zvyky měly často jasný cíl – nahlédnout do budoucnosti. Lidé chtěli vědět, zda je čeká zdraví, láska, nebo smůla. I dnes je provádíme spíš pro zábavu, přesto v nich zůstává cosi tajuplného.
Přisuzovali kouzelnou moc jmelí
Mezi nejsilnější vánoční symboly patří jmelí. Tato stálezelená poloparazitická rostlina byla považována za posvátnou už Kelty. Druidové věřili, že chrání před zlými duchy i ohněm, a zvláštní úctu chovali k jmelí rostoucímu na dubu.
Podle legend ho směli odsekávat pouze zlatým srpem – a právě na tuto tradici odkazuje zvyk jmelí zlatě barvit. Odseknuté jmelí nesmělo spadnout na zem, proto se pod strom rozprostíralo plátno.
Křesťanská legenda pak vypráví, že jmelí bylo kdysi stromem, z jehož dřeva vznikl Kristův kříž. Hanbou prý seschlo a změnilo se v rostlinu, která má lidem přinášet štěstí – ovšem pouze těm, kteří jmelí dostanou darem.
Skauti přivážejí světlo z Betléma
Relativně mladou, ale silnou tradicí je betlémské světlo. To se zapaluje přímo v Betlémě a postupně putuje napříč Evropou. Do Česka ho každoročně přivážejí skauti, kteří ho třetí adventní neděli přebírají ve Vídni.
Odtud se světlo rozváží do kostelů, knihoven, na náměstí i vánoční trhy – jako symbol míru, naděje a lidského spojení.
Přemýšleli jste nad významem slova Vánoce?
Samotné slovo Vánoce má kořeny v německém výrazu Weihnachten, který vznikl spojením slov weihen (světit) a Nacht (noc). Postupem času se proměnilo v počeštěnou podobu, kterou používáme dodnes.
I v názvu samotném tak zůstává ukrytý odkaz na posvátnost, ticho a výjimečnost těchto dnů.
Vánoce se za staletí proměnily, ale jejich podstata zůstává stejná. Jsou obdobím, kdy se lidé odjakživa snažili zpomalit, ochránit sebe i své blízké a najít světlo uprostřed zimní tmy. Možná právě proto nás staré zvyky a rituály stále přitahují – připomínají nám, že i v moderním světě toužíme po jistotě, naději a troše kouzla.

