Dnes je 29. 12. 2025 a svátek má Judita

Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Největší řeka světa mění krajinu i lidské osudy. Amazonka není jen geografickým pojmem, ale živým systémem, který formuje Jižní Ameriku i klima celé planety.

Řeka, která nemá konkurenci

Amazonka spolu se svými přítoky vytváří největší říční systém planety. Už samotná čísla berou dech: její délka se podle různých pramenů pohybuje mezi 6 500 a 7 025 kilometry a rozloha povodí dosahuje až 7,2 milionu kilometrů čtverečních. Žádná jiná řeka na Zemi neodvádí tolik vody ani neovlivňuje tak rozsáhlé území.

Rodí se vysoko v Andách

Příběh Amazonky začíná vysoko v peruánských Andách, v nadmořské výšce 5 170 metrů. Právě zde, v oblasti povrchových i spodních vod řeky Apacheta, lokalizovala v roce 1996 mezinárodní expedice vedená polským cestovatelem Jackem Palkiewiczem její pramen.
Řeka pak během své cesty horami několikrát mění jméno – Apacheta se stává Lloquetou, poté Challamyem, Hornillosem, Apurimacem, Ene, Tambo a nakonec Ucayali. Teprve po spojení s řekou Marañón, asi 140 kilometrů za peruánským městem Iquitos, dostává tok jméno Amazonka.

Mění jména, ale neztrácí sílu

Ve středním, brazilském úseku nese Amazonka název Solimões – a to od přítoku řeky Javari až po soutok s Rio Negro. Teprve poté se opět vrací ke svému původnímu jménu.
Asi 320 kilometrů před ústím do Atlantského oceánu se řeka rozlévá do obrovské delty o rozloze přibližně 100 tisíc kilometrů čtverečních. Právě zde se sladká voda Amazonky mísí se slanou oceánskou ještě desítky kilometrů od pobřeží.

Stává se dopravní tepnou kontinentu

Amazonka je na více než polovině svého toku splavná a už po staletí slouží jako klíčová dopravní cesta Jižní Ameriky. Velké námořní lodě doplouvají až do brazilského Manausu, menší plavidla pak až do peruánského Iquitos.
Historii řeky se nevyhnuly ani odvážné výpravy – v roce 1542 se po jejím toku vydal Španěl Francisco de Orellana a v roce 1985 ji Polák Piotr Chmielinski jako první sjel na kajaku od pramenů až k ústí.

Přijímá stovky přítoků

Amazonka má několik set přítoků, z nichž dvanáct přesahuje délku jednoho tisíce kilometrů. Největším pravobřežním přítokem je Madeira dlouhá zhruba 4 100 kilometrů, levobřežním pak Rio Negro s délkou 2 380 kilometrů.
Díky rozdílnému rozložení srážek v severní a jižní části povodí má řeka po většinu roku vysoký stav vody. Její roční odtok se odhaduje na neuvěřitelných 6 až 7 tisíc kilometrů krychlových vody.

Oživuje největší prales světa

Amazonská nížina je domovem největšího souvislého pásu vlhkých rovníkových pralesů na Zemi – takzvané selvy. Tyto pralesy mají několik vrstev, jsou převážně listnaté a stromy zde běžně dorůstají výšky 40 až 50 metrů, výjimečně i 70 metrů.
Pod hustým zápojem korun panuje šero, a proto je podrost poměrně chudý. Podél řeky se střídají různé typy lesa – od trvale zaplavovaného bahenního lesa igapó, přes varzéu až po druhově nejbohatší nezaplavovaný prales zvaný ete. Mnoho zdejších živočichů dosud čeká na svůj vědecký popis.

Zůstává domovem původních obyvatel

V povodí Amazonky dodnes žijí pralesní indiáni v tradičních kmenových společenstvích, často téměř bez kontaktu s moderní civilizací. Mezi nejpočetnější patří kmeny Yanomami na severu Amazonie, Kayapó na jihu a Jivarové na západě.
Pro tyto lidi není Amazonka jen řekou – je zdrojem obživy, duchovní osou i ochranou před okolním světem.

Amazonka není jen největší řekou světa podle čísel a map. Je pulzujícím organismem, který ovlivňuje klima celé planety, ukrývá nesmírné biologické bohatství a připomíná, jak křehká a zároveň mocná dokáže příroda být.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...