Policisté případy vyhledali, poté se jimi intenzivně zabývali a rozklíčovali je. „Případy spojuje v podstatě totožný princip. Čtyři cizinky s udělenou dočasnou ochranou měly čerpat humanitární dávky někdy jen pro sebe, jindy i pro další členy rodiny. Policisté zjistili, že všechny ženy měly při podávání žádostí nepravdivě uvádět, že se zdržují v České republice a potřebují finanční pomoc k zajištění základních životních potřeb,“ sděluje policejní mluvčí Soňa Štětínská.
Nepobývaly v Česku
Ve skutečnosti však nepobývaly u nás, ale ve své domovské zemi a do České republiky měly jezdit jen pro prodloužení víza za účelem dočasné ochrany, což bylo nutné právě pro neoprávněné čerpání humanitárních dávek.
Majitelé nemovitostí na Frýdecko-Místecku a v Brně, kde měly ženy hlášeny adresy pobytu, neměli o „podnájemnících“ ani ponětí. „Koneckonců, stejně tomu bylo i u dalších případů neoprávněného čerpání humanitárních dávek, kterými se policisté v minulosti zabývali,“ připomíná mluvčí.
Stát připravily o statisíce
Policisté případy objasnili díky vlastní iniciativě a samozřejmě nezbytným znalostem této problematiky. Dávky nebyl vypláceny vždy souvisle, ale zpravidla v období několika měsíců v letech 2023 až 2026.
Cizinka ve věku 48 let měla poškodit náš stát o téměř 75 000 korun. Žena ve věku 47 let pak Českou republiku poškodiůa o více než 26 000 korun, a cizinka ve věku 45 let měla způsobit škodu ve výši 115 000. Jiná žena ve věku 30 let připravila stát o zhruba 80 000 korun. „Ženy tedy měly neoprávněně čerpat humanitární dávky v celkové výši téměř 300 tisíc korun,“ upřesňuje Štětínská.
Cizinečtí policisté sdělili všem čtyřem ženám podezření z přečinu podvodu. „Případy vedli ve zkráceném přípravném řízení. Trestní zákoník stanoví u těchto skutků trest až na dvě léta,“ uzavírá mluvčí.
