Již na 500 tun drůbeže zlikvidovali na počátku týdne hasiči v Brodu nad Tichou 9. 1., kde bylo odhaleno největší ohnisko nákazy ptačí chřipkou v Česku. Další výskyt nákazy záhy Státní veterinární správa potvrdila na Mladoboleslavsku. Dle Zbyňka Semeráda, ústředního ředitele Státní veterinární správy, přitom nelze očekávat, že by se situace měla zvrátit k lepšímu. „Na základě již zachycených ohnisek je jasné, že v populaci volně žijících ptáků se virus vyskytuje, a proto je riziko zavlečení do velkochovů i malochovů obrovské,“ vysvětlil. Dodal také, že vzhledem k tomu, že s ptačí chřipkou se potýkají také okolní státy v Evropě a virus bez problémů přežívá chladné počasí, je třeba čekat nadále nepříznivý vývoj. Ačkoliv na celém území republiky platí mimořádná opatření, žádná sankce zavlečení nákazy zabránit nemůže. „Apeluji na všechny chovatele, aby vnímali situaci jako vážnou a uzavřeli veškerou drůbež tak, aby k ní volbě žijící ptáci neměli přístup a aby krmivo a voda byly podávány uvnitř,“ zdůraznil.
Stoupnou ceny vajec?
Vzhledem k tomu, že ve velkochovu na Tachovsku je třeba provést likvidaci 750 tisíc nosnic a také milionů vajec, samozřejmě se nabízí otázka, nakolik se to vše promítne do cen vajec na trhu. A to i proto, že obnova chovu je poměrně časově (a finančně) náročná – po vlastní likvidaci chovu, vyčištění a desinfekci zasažených prostor je třeba, aby Státní veterinární správa provedla stěry k potvrzení, že infekce byla vymýcena. Poté jsou vpuštěna tzv. indikátorová zvířata na dobu 21 dnů a až pak může chovatel začít naskladňovat nové kuřice. Jak již tedy uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR, Dana Večeřová, ke zdražení vajec reálně může dojít, ovšem cena 10-12 korun za vejce je dle jejího názoru spíše nereálná. „Domnívám se, že přetrvá cena 5-6 korun za vejce, protože je třeba brát v potaz koupěschopnost obyvatelstva,“ ubezpečila.
Jak na prevenci?
Ačkoliv s nastalou situací již mnoho dělat nelze, úřady, a to nejen ty české, se již zabývají také tím, jak do budoucna přenosu viru ptačí chřipky předcházet. Vakcinace drůbeže a ptáků chovaných v zajetí je již řešena na úrovni Evropské unie a byla i tématem během českého předsednictví. Dle slov Semeráda je však třeba řešit eliminaci nákazy ptačí chřipkou nejen na úrovni Evropy, ale celého světa. A to i proto, aby následně očkovanou drůbež někteří neodmítali konzumovat. Stejně tak je třeba zajistit maximální biologickou bezpečnost v místě chovu, a to i v rovině technologické – vzhledem k tomu, že ptačí chřipka je přenášena volně žijícími ptáky, je velké nebezpečí zavlečení nákazy do chovů i zemědělskými stroji apod.
Člověk je v bezpečí
Ačkoliv je jistě namístě ptát se, zda se ptačí chřipkou může nakazit i člověk a zda mu např. nehrozí nebezpečí při konzumaci zakoupených vajec či drůbežího masa, odborníci ubezpečují, že toto riziko v podstatě neexistuje. Přenos ptačí chřipky na člověka nebyl nejen v Česku, ale ani v Evropě zaznamenán. V jisté (byť zcela minimální) míře ohroženi jsou pak výhradně ti, kteří pracují v ohniscích nákazy. Jak potom Semerád uzavřel, „občanům rozhodně nehrozí, že by se nakazili ptačí chřipkou z produktů z vajec a masa. To, co jde na trh, je neustále kontrolováno.“
