Loni zvířatům v Zoo Olomouc chutnalo. Za rok 2023 tam za krmivo utratili 8.093.694 korun, což je v porovnání s rokem 2022 o více než milion korun více. „Denní náklady tak představovaly částku 22.175 Kč. V roce 2022 se jednalo o částky: 6.986.869 Kč a 18.796 Kč,“ uvádí krmivářka Dana Smičková. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?
Čím vším se krmil?
Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která jedí ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.
Koho by bylo lepší šatit než živit?
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Rejnok siba atlantská, který se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den. Gepardovi chutnalo asi za 200 korun denně.
Největší labužníci
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, speciální kaše, jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový, jehož krmná dávka sestává z vařeného kuřecího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
