Reforma jako nutnost
Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu dle průměrné délky dožití, nový mechanismus pro výpočet penze a mnoho dalšího – to obsahuje návrh důchodové reformy, bez níž by se systém stal během následujících let neudržitelný. To, že český důchodový systém potřebuje změnu, si pak dle průzkumu ČT myslí i většina (71 %) české populace. Shoda však zdaleka nepanuje v tom, jak by tato změna měla vypadat. Např. 68 % lidí si zároveň nemyslí, že by se věk odchodu do důchodu měl odvíjet od průměrného věku dožití. Za plánovanými kroky ale ministerstvo práce a sociálních věcí stojí. „Reforma obsahuje takové změny, abychom dokázali zajistit důstojné a férové důchody nejen pro současné důchodce, ale i jejich děti a vnoučata,“ uvedl tak Jurečka.
Faktem přitom je, že ke konci letošního září byl systém důchodového pojištění v mínusu 58 miliard. Příjmy z pojistného dosahovaly ke 460 mld., kdežto výdaje přesahovaly 517 mld. Objem peněz vydaných na důchody navíc stále roste a příští rok by měl tvořit téměř třetinu všech výdajů státu. Návrh reformy pak obsahuje sadu dvanácti opatření, polovina z nich růst výdajů brzdí, druhá polovina vyplácenou sumu zvyšuje, celkově má ale dojít k úsporám.
Mohlo by vás zajímat
Zásadní změny, nebo ne?
Lidé by dle MPSV měli strávit v důchodu v průměru 21,5 roku, nikdo však nezohledňuje, v jaké kondici budou. „Budeme nastavovat flexibilní transparentní mechanismus, který bude objektivně vyhodnocovat to, jak se v budoucnu bude měnit předpokládaná doba dožití,“ vysvětlil také Jurečka. Konkrétní důchodový věk by se měl stanovovat v 50 letech a ročně by se měl zvyšovat maximálně o 2 měsíce. S tím se však neztotožňuje nejen opozice, ale ani mnozí odborníci. „Není to reforma, jsou to parametrické změny. Věk odchodu do důchodu budeme zvyšovat jen proto, abychom lidem nemuseli vyplácet důchod. Oni ale zamíří na pracovní trh, který již nemá dostatečnou výkonnost, a ti lidé, kterým bude 65, 67, tu výkonnost také mít nebudou,“ uvedl ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls
A co se týká délky pracovního života, tak Češi nyní v průměru pracují 36,5 roku, což odpovídá evropskému průměru, Němci a Rakušané pak pracují až o 2-3 roky déle. Jak dlouho Češi zůstanou na pracovním trhu, ale ovlivní také jejich vzdělání. Na trh práce totiž vysokoškoláci nastupují později a problémem je, že doba vzdělání se již do důchodu nezapočítává.
Omezení tempa růstu důchodů
Růst důchodů by měl také dle vládního plánu zpomalit o 150-200 Kč ročně. Návrh pak počítá se stanovením minimální penze ve výši 20 % průměrné mzdy. V lednu 2024 by měl přitom průměrný důchod dosáhnout k téměř 21 tisícům. Největší pokles penzí by se pak měl dotknout lidí mladších 50 let. „Nejvíce zasažení budou reformou dnešní třicátníci, čtyřicátníci, padesátníci. Budou mít důchod později a bude nižší,“ uvedl Filip Pertold, který je členem poradního týmu ministra práce
Celý materiál by měl být zveřejněn během dnešního dne. Včera již zamířil do meziresortního připomínkového řízení, účinnost by měla mít jednotlivá opatření různou. Finální podoba reformy by měla být schvalována příští rok.
