Dodávky v ohrožení
Spojené státy a Izrael pokračují v masivním bombardování Íránu. Teherán na útoky reagoval raketovou palbou nejen na Izrael, ale také na státy Perského zálivu, kde zasáhl především energetickou infrastrukturu. V regionu proto roste napětí a zároveň i obavy o budoucí dodávky ropy a plynu.
Evropské těžařské společnosti už kvůli bezpečnostní situaci začaly evakuovat část zaměstnanců z oblasti. Týká se to i pracovníků, kteří působili na ropných polích v Iráku. Analytici tak varují, že konflikt může dlouhodobě narušit energetické dodávky z regionu.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ale neexistuje jiná dohoda než bezpodmínečná kapitulace Íránu. Zástupci Teheránu naopak tvrdí, že o příměří neusilují a nevidí ani důvod, proč by měli se Spojenými státy vyjednávat.
Ropa zdražila o třetinu, ceny rostou i u pump
Napětí na Blízkém východě se rychle promítlo do cen ropy. Referenční severomořská ropa Brent je podle aktuálních údajů zhruba o třetinu dražší než před začátkem konfliktu. Zdražování už začínají pociťovat i řidiči na českých čerpacích stanicích.
Ministerstvo financí proto chce prověřit, zda prodejci nezvýšili marže předčasně. Resort plánuje začít ceny paliv systematicky monitorovat. „Ten raketový nárůst cen, který se odehrál ve velmi krátkém čase, nás nenechal v klidu. Chceme, aby čerpací stanice reportovaly svoje marže,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Provozovatelé čerpacích stanic budou muset údaje o cenách začít hlásit od 16. března. Ministerstvo si zároveň vyžádá i data za celý poslední měsíc, aby mohlo vývoj cen zpětně analyzovat.
Čerpadláři se brání: zdražily už rafinerie
Za litr nafty nyní řidiči v průměru zaplatí zhruba 35 korun. Nejlevnější benzin je přibližně o čtyřicet haléřů levnější. Provozovatelé čerpacích stanic ale argumentují, že zdražování už začalo na úrovni rafinerií, které ceny paliv zvyšují kvůli dražší ropě.
Mohlo by vás zajímat
Jako referenční by podle některých odborníků mohly sloužit ceny velkých dodavatelů, například Unipetrolu nebo státního Čepra. Ty by pak bylo možné porovnávat s cenami na jednotlivých pumpách.
Systém hlášení cen paliv u čerpacích stanic už v Česku fungoval před čtyřmi lety, kdy ceny prudce rostly po začátku války na Ukrajině. Tehdy vláda reagovala snížením spotřební daně z paliv, což pomohlo růst cen alespoň částečně zpomalit. Marže čerpacích stanic se tehdy mírně snížily. I nyní ministerstvo věří, že samotné kontroly mohou trh zklidnit. Podle řady odborníků ale ceny paliv pravděpodobně porostou dál.
V krajním scénáři může ropa stát 150 dolarů
Energetické trhy přitom sledují především další vývoj konfliktu v Perském zálivu. Podle Kataru by v případě jeho další eskalace mohli producenti energie v regionu během několika týdnů úplně zastavit vývoz ropy a plynu. Cena ropy by pak podle katarských představitelů mohla vystoupat až na 150 dolarů za barel. Návrat k běžným cenám by přitom mohl trvat celé měsíce, a to i v případě, že by konflikt skončil poměrně rychle.
Americká vláda naopak uklidňuje, že současný neklid na trhu je pouze krátkodobý. Podle Washingtonu mají Spojené státy nástroje, jak případné výpadky dodávek řešit. Jedním z připravovaných opatření má být i plán americké armády na eskortu tankerů v Hormuzském průlivu, kudy prochází významná část světového obchodu s ropou. Katarský ministr energetiky však upozornil, že ani takové opatření by plavbu tankerů nemuselo zcela zabezpečit.
Problémem by podle něj mohlo být také pojištění lodí, které by v oblasti konfliktu výrazně zdražilo nebo by ho některé pojišťovny mohly úplně odmítnout poskytovat. I to by mohlo dodávky ropy na světové trhy dál komplikovat.
