Podmínky změny pohlaví
Podle stále platných legislativních předpisů musí trans lidé v Česku k tomu, aby jejich změna pohlaví byla zanesena do dokladů, podstoupit zákrok zahrnující odstranění pohlavních orgánů a znemožnění reprodukce. Od této praxe přitom již řada západních zemí ustoupila. Ostatně, např. i Evropský soud pro lidská práva, ale také příslušný výbor OSN upozorňovaly na to, že podmínka sterilizace trans lidí je nepřijatelná a v rozporu s ochranou lidských práv. Konkrétně OSN pak uváděla, že se jedná o praktiku na úrovni mučení.
K obdobnému závěru jako mezinárodní lidskoprávní organizace tak nakonec dospěl i Ústavní soud, a to na základě projednání návrhu muže, který o úřední změnu pohlaví usiloval. Požadavek týkající se odstranění pohlavních orgánů a sterilizace je tedy dle rozhodnutí Ústavního soudu porušením lidské důstojnosti a stávající zákon brání věnovat se individuálním případům. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa pak přímo označil dosavadní postup za drastický.
Krok správným směrem
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Klára Šimáčková Laurenčíková pak rozhodnutí Ústavního soudu přivítala. „Je to důležitý mezník pro nastavení ochrany důstojnosti lidských práv trans lidí v naší zemi. Je to také důležitý a posilující apel, který snad přispěje i k tomu, že připravená změna legislativy se brzy dostane na vládu a změny budou schváleny co nejdříve,“ shrnula. A narážela tak na fakt, že vykonatelnost je odložena o 1 rok do 30. 6. 2025, aby zákonodárci měli prostor v souladu s rozhodnutím reagovat a přijmout novou úpravu. Ta by měla být součástí novelizace občanského zákoníku, kde je dnes podmínka sterilizace při úřední změně pohlaví zakotvena. Nová úprava pak tuto podmínku ze zákona vyjímá s tím, že pro úřední změnu pohlaví postačí posudek odborníků – psychiatrů, sexuologů. Ústavní soud pak také zdůraznil, že je třeba, aby nový zákon zajistil, aby „lidé neměnili svůj status podle nálady.“
Stále je co zlepšovat
Verdikt Ústavního soudu přivítali také zástupci lidskoprávní organizace Transparent, byť upozorňují na to, že zahraniční praxe jde ještě dál a pro formální uznání tranzice již nejsou třeba ani odborná doporučení. „Mezinárodní praxe demokratických liberálních států směřuje v těchto případech k sebeidentifikaci. Debata na toto téma je u nás ale ještě daleko, byť tímto směrem bychom měli jít také,“ shrnul tak za Transparent Daniel Zikmund. To nakonec potvrdila i Šimáčková Laurenčíková. „Moc bych si přála, aby klíčovým při formálním uznání tranzice byla právě sebeidentifikace, ale nová legislativa zatím počítá stále s nějakým doporučujícím vyjádřením na odborné expertní úrovni,“ uzavřela.
