Přidání pro nejhůře placené
Navýšení platů vybraných státních zaměstnanců o cca 2 200 Kč plánovala již předešlá vláda, ta ale nedošla shody s odboráři, a tak finální rozhodnutí odložila, resp. ponechala na vládě nové. Oproti uvažovanému navýšení totiž odbory požadovaly (a stále požadují) ještě výraznější platový růst – až o 9 procent – a argumentují propadem reálné kupní síly za poslední čtyři roky. Dle slov Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů, klesla od roku 2022 kupní síla nepedagogických pracovníků a úředníků o více než desetinu. „Jsou to ti nejhůře odměňovaní zaměstnanci, ale jsou stejně důležití jako všichni ostatní, dlouhodobě jim ale není přidáváno. Je třeba to napravit, pokud chceme funkční veřejnou správu,“ uvedl.
Podle Schillerové se ale plánované navýšení bude muset držet částky, kterou navrhla předcházející vláda, což bude odpovídat nárůstu o přibližně 5 procent. Platy by však měly být navýšeny zpětně, již za leden. Toto zpětné přidání části státních zaměstnanců má být součástí letošního rozpočtu, jehož návrh se Babišův kabinet chystá projednat na konci ledna. Součástí uvažovaného rozpočtu je podle Schillerové i navýšení o 21 miliard korun určené na platy státních zaměstnanců.
Mohlo by vás zajímat
Reálné mzdy porostou, dohoda s odbory klíčová
Cílem ministerstva je domluvit se s odbory do konce ledna tak, aby zvýšení platů pocítili zaměstnanci již v únorové výplatě. Zmrazené příjmy má nyní přibližně 570 tisíc zaměstnanců veřejné sféry, včetně 360 tisíc úředníků, kuchařek a pracovníků kultury, dále se situace dotýká cca 39 tisíc sociálních pracovníků a 87 tisíc zdravotníků (kromě lékařů).
Průměrný plat státních zaměstnanců se za poslední čtyři roky zvýšil ze 40 tisíc na více než 47 tisíc hrubého, avšak reálná kupní síla kvůli inflaci klesla o více než desetinu. Letos průměrná mzda přesáhne 54 tisíc korun, částečně však kvůli tomu, že z průměru vypadnou nízce placené nepedagogické profese, které nebudou nově financovány státem, ale obcemi a kraji. Zaměstnanci školních jídelen i kulturní sféry patří mezi profese s nejnižšími příjmy v systému. Hrubá mzda školních kuchařek se nyní pohybuje kolem 24 tisíc korun měsíčně, proto je v oboru také nedostatek zaměstnanců.
Cílené navyšování pro nejhůře placené profese
K jednáním o příjmech se připojí také zástupci zdravotnických odborů. Ty požadují růst základních platů pro cca 110 tisíc lidí napříč profesemi Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) by se však navýšení mělo zaměřit na profesní skupiny s nejnižším finančním ohodnocením. „Měli bychom se bavit o cíleném navýšení pro profese, které jsou v systému hodnoceny hůře, propočítat, kolika by se to týkalo lidí, aby to bylo únosné i pro poskytovatele,“ uvedl.
Očekává se, že jednání s odbory i dalšími ministry proběhne do konce ledna, aby se mzdy nejhůře placených státních zaměstnanců výrazně zlepšily již na začátku roku.


