„Nejčastější jarníalergie jsou na tzv. „kočičky“, olši, lísku, ale i na břízu, javor nebo jasan a ostatní jarní stromy a keře. Ale nemusí přicházet až na jaře. Pokud je teplý leden, začínají se více či méně projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují,“ popsala alergoložka Klatovské nemocnice Jana Hanzlíková s tím, že podstatná s kupina jarních alergiků mívá potíže hned, jak se oteplí, a dále mohou osoby s alergií reagovat postupně i na jiné alergeny.
Část alergiků reaguje na břízu, tam sezona nastává na přelomu března a dubna, kdy začínají stromy kvést. Alergickými projevy jsou zpravidla
únava, slzení a zarudnutí očí, rýma či kašel a někdy až astmatické
projevy. Kožních reakcí je na pyly stromů málo.
Alergie na pyly doplňuje reaktivita potravin
Jarní alergické reakce nemusí být vždy způsobené jen pyly stromů, keřů nebo květin, ale mohou se objevit i kombinace s potravinami v důsledku takzvané zkřížené reaktivity potravin s pyly, například na jablka nebo lískové oříšky, někdy i na roztoče.
Rok alergika:
Jaro – pyly stromů a keřů
Léto – trávy, hmyz, plísně
Podzim – roztoči, plísně
Zima – roztoči, plísně, v období
Vánoc potraviny: oříšky,
exotické plody
Základní pomocí pro alergiky je vyšetření buď u praktického lékaře, nebo specialisty a pečlivé sledování pylového zpravodajství. Na základě těchto informací si pak mohou brát své léky na alergie, tzv. antihistaminika, aby se organismus připravil na obtížnou alergickou sezonu. Nejjednodušším řešením
je vyhnout se alergenům.
Například nespat u otevřeného okna nebo omezit v kritickém období procházky do přírody v teplém, suchém a větrném počasí, kdy se do vzduchu dostává maximum pylových zrn, a na procházku vyrazit ráno nebo po dešti, když jsou pylová zrna navlhlá a tolik ve vzduchu nelétají. Léčení alergici by pak měli s sebou na vycházky do přírody nosit léky, které symptomy alergie okamžitě zmírní.