Strop na marže i jednání s firmami
Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal už v průběhu včerejška dne se zástupci hlavních firem na trhu. Po jednání zopakoval, že marže některých společností považuje za nepřiměřené. „Ty marže by měly být u nafty 3,50 koruny a u benzinu 2,50 koruny,“ uvedl. Podle něj vláda chce, aby firmy „nezneužívaly situace“ zejména na frekventovaných místech, jako jsou čerpací stanice u dálnic. Se zástupci firem se má sejít znovu během několika dní.
Firmy ale tato obvinění odmítají. Předseda představenstva Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk pro ČT uvedl, že společnost postupuje standardně: „Situaci nezneužíváme. Uplatňujeme běžnou cenovou politiku a snažíme se mít co nejkonkurenceschopnější ceny,“ shrnul.
Konečnou cenu pohonných hmot ovlivňuje několik faktorů. Základem je cena ropy, která tvoří přibližně 35 až 45 % výsledné ceny. Další část tvoří náklady na dopravu (tankery, ropovody), zpracování v rafineriích a marže distributorů i čerpacích stanic. Významnou roli pak hrají daně – spotřební daň a DPH. Přitom v případě litru benzínu činí daně skoro polovinu ceny, v případě nafty je to cca 38 %.
Snížení daní: politický spor
Vedle omezení marží řeší vláda také možnost snížení spotřební daně. Ta tvoří spolu s DPH významnou část ceny paliv – u benzinu téměř polovinu, u nafty zhruba 38 %. Opozice po tomto kroku dlouhodobě volá. Např. ODS navrhuje dočasné snížení spotřební daně o 1,70 Kč na litr po dobu čtyř měsíců. „Byl by to jednoznačně protiinflační krok, který by neznamenal negativní zásah do trhu,“ uvedl Martin Kupka (ODS).
Ministryně financí Schillerová tento postup dříve odmítala kvůli dopadu na státní rozpočet – výpadek by činil zhruba miliardu korun měsíčně. Nově ale připustila, že vláda tuto variantu zváží. Zástupci dalších stran upozorňují, že možnosti jsou omezené i pravidly Evropské unie. „Snížení spotřební daně nám dovoluje EU jen o 2,50 koruny,“ připomněl Filip Turek (Motoristé).
Vláda chce situaci řešit i uvolněním části státních hmotných rezerv. V dubnu a květnu plánuje uvolnit rafinériím společnosti Orlen Unipetrol celkem 100 tisíc tun ropy. Cílem je zajistit plynulé zásobování čerpacích stanic a předejít výpadkům na trhu.
Opatření v zahraničí
Česko není jedinou zemí, která řeší prudký růst cen paliv. Řada evropských států už zavedla konkrétní opatření. Německo tak již např. omezilo frekvenci zdražování a čerpací stanice mohou ceny zvyšovat jen jednou denně. V Rakousku povolují změnu cen maximálně třikrát týdně a zároveň zavedli strop na marže i dočasné snížení daní. A Polsko snížilo DPH z 23 % na 8 % a zároveň zavádí maximální ceny paliv. Polská vláda počítá s tím, že opatření bude platit po dobu energetické krize, i když státní rozpočet může přijít až o 10 miliard korun měsíčně.
Mohlo by vás zajímat
Dopady na ekonomiku a další růst cen
Drahá paliva už nyní začínají ovlivňovat širší ekonomiku. Rostou náklady dopravcům, zemědělcům i potravinářům, což se postupně promítá do cen služeb a zboží.
Zdražování se může projevit například v cenách potravin, pohostinství nebo služeb, jako jsou autoškoly. Odborníci odhadují, že ceny potravin by mohly vzrůst o 5 až 10 %, nejvíce u energeticky náročných výrobků, jako je pečivo.
Analytici zároveň varují, že současné ceny ještě neodrážejí plný dopad situace na trhu. Výpadky dodávek a napětí na trhu s ropou přitom označují za bezprecedentní. Další vývoj tak může přinést ještě výraznější zdražování.
