Vyšší platy jen pro učitele, ne pro další zaměstnance škol
Vzdělání by mělo být tím, nač je kladen zvýšený důraz. Bohužel české školství čelí celé řadě problémů, přičemž tím hlavním je jeho podfinancování. To v praktické rovině vede k tomu, že učitelská populace stárne a mladí pedagogové poté, co nastoupí do praxe, následně raději profesi změní. Příčinou je na jednu stranu stále rostoucí administrativní zátěž a na stranu druhou právě nepříliš odpovídající finanční ohodnocení.
Ačkoliv konkrétně platy učitelů by skutečně měly od příštího roku činit slibovaných 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, ostatních zaměstnanců ve školách (např. i asistentů a dalšího školského personálu ad.) by se navýšení týkat nemělo. Vládní poslanci totiž navrhují oproti původnímu plánu počítajícímu s navýšením pro všechny uzákonit navýšení právě jen pro pedagogy. Proti tomu tedy nyní odbory protestují a vyzvaly, aby se ve školách začaly formovat stávkové výbory. „Stávková pohotovost zatím nebude vyhlášena, protože chceme vyjednávat,“ uvedl předseda školských odborů, František Dobšík.
Odboráři také požadují, aby 4 mld. Kč, o které byly letos navýšeny prostředky na platy v regionálním školství, šly od května z většiny do základu výdělku. Ministr školství Balaš pak přislíbil, že tento požadavek kabinetu předloží. Jak ovšem doplnila jeho mluvčí, Aneta Lednová, otázky dalších platů se odvinou od toho, v jaké podobě zákon o pedagogických pracovnících nakonec projde ve sněmovně a v Senátu. Jednání by měla proběhnout již během zítřka.
Problém vzrůstá i na vysokých školách
S platovými podmínkami přitom nejsou spokojeni ani vysokoškolští pedagogové. To paradoxně vede k odlivu vyučujících z vysokých škol směrem do nižších stupňů vzdělávání, zejména na školy střední. Dle Petra Baierla, historika ze Západočeské univerzity v Plzni a předsedy Vysokoškolského odborového svazu, je to způsobeno tím, že i vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno.
Vysoké školy tedy požadují stabilizaci systému. „Máme domluvenou schůzku s premiérem Fialou, a to na 12. dubna. Půjdeme na ni s požadavkem systém stabilizovat, na což potřebujeme 900 milionů. Dále je nutné pracovat na systému financování vysokých škol s rektory. Důležité jsou pro nás také střednědobé výhledy, alespoň na tři roky dopředu,“ shrnul Baierl. Premiér Fiala přitom říká, že k meziročnímu navýšení finančních prostředků určených do školství došlo a přidání nějaké další sumy nic moc nevyřeší. Naopak podle Baierla ale peníze, které vysoké školy dostaly oproti předchozímu roku „navíc“, byly využity především k financování předem schválených projektů a také na úhradu vysokých cen energií, nikoliv na platy.
