Dnes je 15. 4. 2026 a svátek má Anastázie

Přímorožec arabský byl málem vyhuben, věřilo se, že kdo jej uloví, získá nadlidskou sílu

Před dvěma sty lety žil přímorožec arabský na rozsáhlém území, které zahrnovalo většinu Arabského poloostrova a suchých oblastí Blízkého východu. Žil ve stádech o šesti až stech kusech a při hledání potravy putoval na velké vzdálenosti. Tato skutečnost však již patří minulosti. Současná populace ve volné přírodě je okolo 1000 jedinců. Dalších přibližně 6500 jich přežívá v zajetí.

Pravým domovem přímorožce je poušť

Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) je středně velká, z větší části světlá antilopa s nápadně, dlouhými, lehce zahnutými rohy a podstatně kratšíma nohama, než mají její příbuzní přímorožec oryx a přímorožec šavlorohý, kteří žijí pouze na africkém kontinentu. Přímorožci užívají své rohy při rivalských soubojích samců a při obraně proti šelmám. Také si jimi a ostrými kopýtky vyhrabávají mělké pelechy pod keři, kde tráví nejžhavější hodiny dne. Přímorožci patří mezi ty výjimeční druhy velkých savců, jejichž domovem je pravá poušť.

Reklama

Ulovit oryxe byla zkouška dovednosti

Ze všech lovných zvířat žijících v Arábii si arabští lovci nejvíc cenili právě přímorožce arabského (dále jen oryx). Věřili, že ten, kdo jej zabije, získá jeho úžasnou sílu, vytrvalost a odvahu. Místy se dokonce tvrdilo, že ten, kdo sní maso oryxe, získá nejen nadlidskou sílu, ale odrazí se od něj i kulky z nepřátelských pušek. A co víc, rohy oryxe byly odedávna považovány za symbol mužnosti. Není tedy divu, že početné kmeny žijící v poušti toužily získat kořist, která neunikla jen těm nejlepším lovcům. Stopovat oryxe mnoho mil pouští na hřbetě koně či velblouda a nakonec ho skutečně ulovit byla nepochybně tvrdá zkouška dovednosti, vytrvalosti a úsilí.

Dalo by se říci, že mezi beduínskými lovci a oryxem existoval přirozený vztah lovce a kořisti, a že se mezi nimi vytvořila i určitá rovnováha, která trvala ještě dosti dlouho po první světové válce. Teprve rozšíření moderních střelných zbraní lov oryxe značně usnadnilo. V třicátých letech už lovci vyhubili oryxe všude kromě pouště Nefúd mezi Jordánskem a Saúdskou Arábií a pouště Rub el-Chálí (říká se jí „prázdný kout“) na jihu země. Stále častější používání samopalů a vozidel s náhonem na všechna čtyři kola změnilo lov v masakr. Mezi těmi, kteří nesou hlavní vinu na hubení oryxe, jsou zahraniční zaměstnanci ropného průmyslu působící v okolí Perského zálivu.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Záchrana se podařila

Naštěstí se našli lidé, kteří k osudu oryxe nebyli lhostejní a byli odhodláni jej zachránit. Na začátku šedesátých let zahájila skupina ochranářů „Operaci oryx“, jejímž dlouhodobým cílem bylo zachránit zbytek divoce žijící populace a přemístit ji do bezpečnějšího prostředí. Celou akci naplánovala Společnost pro záchranu fauny (Fauna Preservation Society) a financovala ji Světová nadace pro ochranu divokých zvířat (World Wildlife Fund). Začala na podzim 1961 výpravou, kterou vedl major Ian Grimwood. Měl letité, bohaté zkušenosti s ochranou divokých zvířat, protože pracoval jako vrchní správce rezervací v Keni.

Výprava se dostala do nejzapadlejších částí Adenského protektorátu (nyní Jemen) a chytila tři oryxy, dva samce a jednu samici. Antilopy tehdy prošly karanténou v Isiolo v Keni a pak byly přemístěny do zoologické zahrady ve Phoenixu v Arizoně, v oblasti, jejíž životní podmínky zhruba odpovídají původnímu biotopu oryxů. Tato skupinka se stala jádrem světového reprodukčního stáda. Zoologické společnosti i zoologické zahrady v různých zemích projevily ochotu pomoci při záchraně oryxe. Londýnská zoologická společnost poslala do Phoenixu další samici a třetí brzy poslal kuvajtský emír. Král Saúd později poslal ze Saúdské Arábie ještě čtyři samce a pět samic chovaných v zoologické zahradě v Rijádu. První malý oryx se narodil v říjnu 1963 a ukázalo se, že dříve nepolapitelná antilopa se ve skutečnosti dá naštěstí poměrně snadno chovat v zajetí.

V roce 1975 žilo v zoologických zahradách v USA a na Arabském poloostrově již přes sto oryxů. V roce 1982 byli vypuštěni zpět do přírody v rezervaci Ománského sultanátu.

V Čechách je v současnosti chován oryx v Zoo Hodonín, na Slovensku je chován v Zoologické zahradě Bratislava.

Doporučujeme

Revue

Živý Buddha: Příběh muže, který se rodí znovu a znovu

Živý Buddha: Příběh muže, který se rodí znovu a znovu

Může se člověk narodit znovu – a předem přesně vědět kde, kdy a komu? V tibetském buddhismu nejde o otázku víry, ale tradice staré stovky let. Linie karmapy, považovaného za ...
Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Boj o titul v anglické Premier League 2025/2026 nabízí nejnapínavější vyvrcholení za poslední roky. Arsenal stále vede, City číhá na jeho chybu, Aston Villa nepolevuje a Manchester United se pod ...
Odranec dokáže způsobit bolest, na kterou se nezapomíná

Odranec dokáže způsobit bolest, na kterou se nezapomíná

Na první pohled vypadá jako obyčejný kámen na mořském dně. Ve skutečnosti jde ale o jednu z nejjedovatějších ryb planety. Odranec dokáže jediným bodnutím způsobit nesnesitelnou bolest – a v ...
Magický kruh v horách: Kdo a proč sledoval hvězdy dávno před námi?

Magický kruh v horách: Kdo a proč sledoval hvězdy dávno před námi?

Na odlehlé náhorní plošině v amerických horách leží kamenný kruh, který už stovky let vzdoruje vysvětlení ohledně svého účelu. Ukazuje na slunce, sleduje hvězdy – a možná skrývá víc, než ...
Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Po třech stech letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka představuje nový ochranářský a vzdělávací koncept, který propojuje ochranu přírody, evropské chovné programy a autentický zážitek z ...
Temný přízrak džungle a dokonalý predátor: Poznejte pravdu o černých panterech!

Temný přízrak džungle a dokonalý predátor: Poznejte pravdu o černých panterech!

Černý panter. Symbol síly, elegance i nebezpečí. Ale co se vlastně skrývá za tímto tajemným jménem? Není to samostatný druh, jak si mnozí myslí, ale genetická hra přírody, která z ...
Jaké je tajemství vizí? Jsou skutečně zjevením – nebo jen zvláštním stavem lidské mysli?

Jaké je tajemství vizí? Jsou skutečně zjevením – nebo jen zvláštním stavem lidské mysli?

Vize provázejí lidstvo od nepaměti. Někdy mění běh dějin, jindy zůstávají záhadou ukrytou v mysli jednotlivce. Jsou skutečným vhledem do jiné reality, nebo jen zvláštním stavem vědomí, který si neumíme ...
Tajemství létajícího mnicha: Příběh Josefa z Copertina dodnes rozděluje věřící a skeptiky

Tajemství létajícího mnicha: Příběh Josefa z Copertina dodnes rozděluje věřící a skeptiky

Josef z Copertina, františkánský mnich 17. století, uchvátil svět svými podivuhodnými vzlety. Jeho levitace vyvolávaly úžas, údiv i kontroverze – a dodnes zůstávají jedním z nejzáhadnějších jevů v dějinách náboženské ...
Mýtus o pornografii ve Vatikánu: Co se ale skutečně skrývá za zdmi zdejší knihovny?

Mýtus o pornografii ve Vatikánu: Co se ale skutečně skrývá za zdmi zdejší knihovny?

Vatikán bývá opředen řadou tajemství – a jedno z nejbizarnějších tvrdí, že právě zde se ukrývá největší pornografická sbírka světa. Jak tato legenda vznikla a co na ní může být ...
Uctívaný i obávaný: Hroznýš královský nepotřebuje jed, je škrtičem bez slitování

Uctívaný i obávaný: Hroznýš královský nepotřebuje jed, je škrtičem bez slitování

Pomalý a bez jedu. Přesto patří mezi nejefektivnější predátory světa. Hroznýš královský spoléhá jen na vlastní sílu – a právě ta z něj dělá tichého zabijáka, který dokáže během několika ...
Reklama
Reklama
Reklama