Co bude možné během konvoje hasičů spatřit? „Do ulic hlavního města vyrazí hasiči jak se speciální technikou, například s novými vyprošťovacími vozy, tak s běžnými cisternami, které mohou Pražané denně v metropoli potkávat,“ říká mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Trasa spanilé jízdy má celkem šest zastávek. Na nich se hasiči v čele se svým ředitelem setkají s představiteli města a složek Integrovaného záchranného systému. První zastávkou je Mariánské náměstí před budovou Magistrátu hlavního města Prahy, kde hasiče přivítá primátor i další zástupci města. Konvoj sem dorazí v 10 hodin dopoledne. Z Mariánského náměstí se pak vydá ke Krajskému vojenskému velitelství na náměstí Svobody v Bubenči. Ještě před polednem pak průvod přijede na Václavské náměstí, kde si vozidla budou moci lidé vyfotografovat. Z Václavského náměstí hasiče čeká přejezd do Nuslí, konkrétně ke Krajskému ředitelství Policie ČR, kde se s nimi počítá kolem půl jedné odpoledne. Okolo 13. hodiny pak přijede spanilá jízda hasičů před sídlo Zdravotnické záchranné služby a Městské policie hl. m. Prahy do ulice Korunní. Tady je čeká setkání i se zástupci Městského sdružení hasičů. Kolona nakonec před 14. hodinou vjede do areálu Správy služeb hlavního města Prahy na Kundratce v Praze 8 – Libni. Spanilá jízda tím bude ukončena.
Počátky pražského hasičského záchranného sboru
V Praze se v polovině 19. století začal rychle rozrůstat průmysl, a tak není divu, že sílily hlasy požadující zřízení placeného hasičského sboru. Základem budoucího hasičstva se stali tzv. městští počišťovači. V březnu 1853 magistrát rozhodl, že bere do vlastní režie úklid ulic, pro začátek na Malé Straně. Hasičský sbor zahájil svoji činnost 16. srpna 1853, kdy nastoupilo prvních 11 hasičů/metařů. Do konce srpna 1853 pak bylo přijato celkem 30 hasičů/metařů. Jejich představený Alois Pasta dostal za úkol vycvičit 8 lidí na obsluhu stříkačky, zbytek měl pomáhat při hašení. Historické dokumenty dokládají, že se první sbor při zdolávání ohňů sice osvědčil, neustále ale řešil konflikty s magistrátem, který přemýšlel, kde by se na činnosti hasičů dalo ušetřit. Velitel Pasta nakonec musel z funkce odejít, protože si byl vědom toho, že takto nízký počet hasičů pro velké město nestačí. Hasiči, lišící se od metařů červenou páskou na rameni, tehdy sídlili v malostranském obecním dvoře v Letenské ulici, kde měli pro sebe vyhrazeno několik místností. Odtud se přestěhovali do staroměstského obecního dvora. A protože v původní stanici zůstalo několik hasičů, vznikla tak ústřední a pobočná stanice. Při vzniku požáru měl každý metař za povinnost se dostavit na místo neštěstí. Dále se musel zúčastňovat výcviku a jeden ze dvou volných dnů v týdnu obětovat držení hasičské stráže.
Dnes pražští hasiči nejčastěji vyjíždějí k technickým zásahům, pomáhají u dopravních nehod nebo zajišťují zásahy týkající se ochrany životního prostředí.
