Změny ve státní podpoře i daňovém zvýhodnění
Aktuálně činí maximální státní příspěvek vyplácený v kontextu penzijního spoření každý měsíc 230 Kč (a to při minimálním vkladu 1000 Kč měsíčně). Aby bylo možné dosáhnout také na snížení dnového základu, je pak nezbytné spořit si na důchod každý měsíc více jak 3000 Kč. Naopak nejnižší měsíční vklad, který je třeba k vyplacení státní podpory, doposud činí 300 Kč (pak je vyplacena podpora ve výši 90 Kč). Vláda chce ale tuto spodní hranici měsíčního vkladu pro poskytování státní podpory změnit, a to ze 300 Kč na 500 Kč (a s tím by měla vzrůst také státem vyplácená podpora). Stejně tak by měla narůst částka pro vyplacení nejvyšší podpory, a to na 1700 Kč (přičemž podpora by nově měla činit 340 Kč namísto stávajících 230 Kč). Kromě toho chce vláda také prodloužit minimální povinnou dobu spoření k tomu, aby státní příspěvek byl vyplacen, a to z pěti na deset let.
Ke změnám by mělo dojít také v případě poskytovaných daňových zvýhodnění. Ta lze nyní čerpat v maximální roční výši 24 000 Kč při vkladech na penzijní spoření a 24 000 Kč při vkladech na pojištění životní. Vláda však plánuje, že by nově mělo být možné odečíst si z daní ročně až 48 000 Kč v souvislosti s platbami na daňově podporované produkty spoření. Nemělo by tedy být určeno, kolik peněz a v rámci jakého produktu je nezbytné spořit a mělo by být možné produkty libovolně kombinovat.
Motivace ke spoření?
Plánované vládní kroky mají fungovat jako motivační faktor k tomu, aby si lidé více na důchod spořili. Jak totiž naznačují i různé průzkumy, příliš mnoho lidí na své zabezpečení v důchodu nemyslí, příp. na spoření nemají zdroje (nedostatek financí je pro 30 % Čechů důvod, proč si peníze na důchod stranou vůbec neodkládají). Ačkoliv pravidelně si na důchod spoří 57 % Čechů, dalších 29 % české populace si na důchod nespoří vůbec a 14 % si peníze stranou odkládá nepravidelně. Odkládané částky v mnoha případech navíc nejsou optikou výše výplat budoucích důchodů zrovna ideální. Naprostá většina lidí v Česku si měsíčně spoří na důchod maximálně tisíc korun (33 % do 500 Kč a dalších 33 % do 1000 Kč). Jen 1 % populace si pak odkládá 5 tisíc a více.
Podle analytika Martina Nováka by přitom v ideálním případě (a při dlouhodobém spoření) na důchod měla pravidelně směřovat alespoň desetina (čisté) měsíční mzdy. „Pokud by člověk chtěl mít vlastní rentu 10 tisíc, pak by potřeboval mít naspořeny dva miliony, pokud 20 tisíc, tak by potřeboval miliony čtyři,“ shrnul také Novák. Právě dlouhodobé důchodové spoření je ale v Česku relativně problematické, systém byl doposud v podstatě nevýhodný. I proto chce nyní vláda přistoupit ke změně tzv. třetího pilíře důchodového systému. Lidé by měli být motivováni k dlouhodobému spoření, a to daňovými výhodami. „Jestliže si to člověk odkládá, daňové zvýhodnění si zaslouží,“ shrnul Patrik Nacher (ANO). Na tomto stanovisku však zatím rozhodně nepanuje politická shoda. Ekonomové pak také zmiňují, že lidé, kteří myslí na svou budoucnost v důchodu, spíše volí individuální postup (investice ad.) a nabídku státu, která k těmto produktům bude jen stěží konkurenceschopná, stejně využívat nebudou. Stejně tak navýšení nejnižšího možného vkladu pro výplatu podpory na 500 Kč již čelí kritice s tím, že řada lidí si tolik peněz měsíčně odkládat nemůže.
