Postupné uvolňování měnové politiky
Pro snížení základní úrokové sazby na 3,5 % hlasovalo šest členů rady, sedmý preferoval ponechání na dřívější hodnotě. Bankovní radu přiměl k rozhodnutí nejspíš také fakt, že inflace je v Česku již relativně pod kontrolou, podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v dubnu meziroční inflace na hodnotě 1,8 %, což je nejméně od března 2018. Přesto guvernér Michl varuje před předčasným optimismem. Inflační tlaky podle něj zůstávají beze změny. „V domácím prostředí přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Proinflačním rizikem jsou i zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru,“ upozornil. Prioritou tak zůstává udržet inflaci v blízkosti 2% cíle. „Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě nacházela poblíž 2% cíle, což v současnosti stále vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku,“ uvedl Michl přímo.
Rozhodnutí rady koreluje s očekáváním trhu, byť bankéři se v posledních týdnech vyjadřovali k tomuto tématu relativně nejednoznačně. Dle některých z nich se jedná o snížení, které bude na delší dobu poslední. Ekonomové pak daný krok ale většinou vítají. Podle ekonoma Davida Marka by bylo chybou s dalším uvolněním měnové politiky otálet. „Česká ekonomika snížení úrokových sazeb potřebuje – a byla by to chyba a promarněná příležitost, kdyby ČNB nyní váhala,“ uvedl pro ČT. Dodal také, že i když je čtvrtprocentní snížení relativně malé, v kontextu předchozích kroků má smysl a může podpořit nejen spotřebu, ale i investiční aktivitu firem, která je na nastavení úrokových sazeb citlivá.
Ekonomika oživuje, spotřeba táhne růst
Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 2 %. Guvernér ČNB Michl upozornil, že hlavním motorem tohoto růstu je oživení domácí poptávky. „Česká ekonomika postupně oživuje. Růst je tažen především spotřebou domácností, která je podpořena obnovujícím se růstem reálných příjmů a zmírňováním restrikcí měnové politiky,“ shrnul. Na druhé straně ale zůstává utlumená zahraniční poptávka, zejména kvůli oslabujícímu evropskému průmyslu, který trápí vysoké ceny energií, strukturální problémy a nejistota ohledně obchodní politiky USA.
Nová makroekonomická prognóza, kterou Michl také představil, však zůstává poměrně optimistická. Pro letošní rok očekává ČNB i nadále růst HDP o 2 %. Někdejší guvernér ČNB, Jiří Rusnok, uvedl, že sám by byl v tomto ohledu mírně opatrnější. ČNB dle jeho slov nejspíš spoléhá především na to, že dynamicky poroste spotřeba domácností, zatímco export zůstává velmi nejistý. Varoval také, že ceny energií zůstávají bariérou dalšího růstu a vnější prostředí se může spíše zhoršovat než zlepšovat. Pro příští rok pak ČNB odhad růstu HDP snížila z 2,4 % na 2,1 %.
