Co byste neřekli do klíšťat. Deset mýtů, které mohou ohrozit vaše zdraví

Boreliózu můžete chytnout jen od klíštěte

Lymská borelióza je nejčastěji spojována právě s klíšťaty, ale odborníci diskutují i o přenosu dalšími krev sajícími druhy hmyzu, například komáry. Proto se doporučuje repelent, který odpuzuje více druhů hmyzu.

Klíště na vás může přenést jen jednu nemoc

Klíště kromě zmíněné boreliózy, může také přenést klíšťovou encefalitidu. Jedná se o dvě nejběžněji klíštětem přenášené nemoci. Tento parazit však může přenášet ještě několik dalších nebezpečných infekcí. Jedná se například o ehrlichiózu, babesiózu  a bartonelózu. Jejich výskyt je u nás naštěstí méně častý. Dokonce není ani pravidlo, že klíště může být infikováno pouze jednou infekcí. Naopak, klíště může být infikováno i více infekcemi, a může přenést na člověka vícenásobnou infekci, např. Lymeskou boreliózu a babesiózu.

Nebezpečné je pouze dospělé klíště

Nemusí se přisát jen velké dospělé klíště. Často vás překvapí téměř neviditelné larvy nebo nymfy. Právě proto je nutné prohlížet celé tělo opakovaně – nejen večer po návratu z přírody, ale i další dny. Klíště se totiž může po těle pohybovat, nebo si ho domů přinesete v oblečení.

Přisáté klíště potřebuje čas, aby vás nakazilo

Občas se tvrdí, že malé klíštětem (tedy klíště, které se ještě pořádně nenacucalo vaší krve), vás nenakazí, protože na to nemělo dost času. Bohužel to není pravda. U klíšťové encefalitidy může k přenosu dojít už po dvou hodinách přisátí, u boreliózy obvykle po 12 až 24 hodinách. Velikost klíštěte tak vypovídá spíše o tom, jak dlouho se krmilo než o bezpečnosti. Tyto časové údaje však nelze brát doslovně. Takže klíště musí ven co nejdříve!

Klíště se utopí

Mnoho lidí si myslí, že se klíště utopí, když ho hodí do vody nebo spláchnou do záchodu. To je ale omyl. Klíště dokáže přežít ve vodě i několik dní.

Žije jen v listnatém lese

Je sice pravda, že klíšťatům se dobře daří v listnatých lesích, rozhodně se však neomezují pouze na ně. Potkat je můžete i ve smíšených či jehličnatých lesích, na vlhkých loukách kolem řek a rybníků, u lesních cest nebo i v městském parku a na zahradě. Nemají ráda suché a horké prostředí, ale jinak jsou překvapivě přizpůsobivá.

Může na vás skočit ze stromu nebo vysokého keře

Jedním z nejrozšířenějších omylů je představa, že klíště padá ze stromu. Ve skutečnosti číhá v trávě či křoví, obvykle do výšky 1,5 metru. Často se zachytí na nohavici nebo botě a pak dokáže podniknout malý „turistický výlet“ po těle – až do podpaží, vlasů či intimních partií, kde mu vyhovuje teplo a vlhko.

Je aktivní jen v teplém počasí

Mnozí se domnívají, že je klíšťata ohrožují jen v létě. Opak je pravdou – aktivní začínají být už při teplotách kolem 5 °C. Jarní měsíce i podzim proto představují vysoké riziko. Stačí sledovat výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, který pravidelně zveřejňuje mapy aktivity klíšťat.

Světlé oblečení klíšťata odpuzuje

Světlé oblečení klíšťata neodpuzuje, jen je na něm snáze uvidíte, takže se doporučuje ho nosit.

Přežije pračku i mráz

Mnohé překvapí, jak odolné klíště je. V bytě bez hostitele vydrží i několik dní. Praní na 40 °C ho často nezabije, šanci máte spíše u 60 °C a delších programů, a i tak si některé kusy poradí. Pod vodou vydrží několik hodin, v mrazáku přežije i celý den. Nejspolehlivější je údajně sušička na vysokou teplotu.

Prevence je základ

Při pobytu v přírodě se prohlížejte alespoň dvakrát denně. (Opakovaně se mi stalo, že večer před ulehnutím do postele jsem na sobě žádné klíště nezaznamenala, a ráno už bylo přisáté.) Při pobytu v přírodě používejte repelenty a využijte očkování proti klíšťové encefalitidě. Pro osoby nad 50 let je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Témata článku