Ceny výrobců se vyvíjejí rozdílně: průmysl zlevňuje, zemědělství zdražuje. A potraviny s ním

Průmysl těží z levnější energie a silné koruny

Ceny průmyslových výrobců podle nejnovějších dat mírně klesly. „Průmyslové výrobky těží ze silné koruny, zlevňování energií a toho, že průmysl se v našem regionu potýká s nízkou poptávkou,“ uvedl pro ČT ekonom Vít Hradil. Podle něj se tím tlumí inflační tlaky, které v minulých měsících zůstávaly citelné.

Právě energetika hraje klíčovou roli. Zatímco v roce 2022 prudce rostly ceny elektřiny a plynu, nyní faktury firem klesají, což výrobním podnikům ulevuje. Úlevu ale může zčásti vymazat tlak na mzdy – firmy budou muset v příštích letech reagovat na růst platů, což se postupně může promítnout do cen zboží.

Zemědělství zdražuje, potraviny dál pod tlakem

Zcela opačný trend vykazuje zemědělská výroba. Tam podle ČSÚ ceny meziročně vzrostly v průměru o více než 11 %. Dopad je nejvíce viditelný u potravin, jejichž zdražování citelně zasahuje domácnosti.

Farmáři zdražení vysvětlují hlavně rostoucími náklady. Do cen promítají vyšší ceny krmiv a hnojiv. Kromě toho sektor dlouhodobě sužují nepříznivé povětrnostní podmínky – letos zejména sucho, které snížilo výnosy některých plodin. Významným faktorem zdražování byly i ceny energií, které v minulých letech skokově narostly. A i když se nyní situace částečně uklidňuje, dopady se v potravinářském řetězci drží déle.

Podle analytiků lze očekávat, že právě ceny potravin budou dál představovat jeden z klíčových faktorů, které drží inflaci nad žádoucí úrovní. Vývoj cen potravin v Česku se přitom neliší od trendu v Evropské unii. Česko se tak pohybuje v průměru, i když u některých komodit, například drůbeže nebo vajec, patří růst k nejvyšším.

Ekonomové nicméně předpokládají, že situace by se měla v příštích měsících lehce zlepšovat. Zpomalení růstu cen u výrobců by se mohlo postupně přelít i do cen pro spotřebitele, i když s časovým zpožděním.

Stavebnictví zdražuje hlavně kvůli práci

Nadále pak rostou i ceny ve stavebnictví. V srpnu zdražily stavební práce o 2,5 %. Zatímco v minulých letech hrály hlavní roli drahé materiály, nyní je to především růst mezd.

Podle analytiků se vyšší náklady na pracovní sílu postupně promítnou i do dalších sektorů ekonomiky. Výjimkou zůstává průmysl, kde klesající ceny energií zatím drží náklady níže. V konečném důsledku tak domácnosti i firmy pocítí rozdílný vývoj – levnější výrobky z průmyslu, ale dražší potraviny a stavební služby.

Témata článku