Výzva k mimořádné schůzi kvůli Agrofertu
Poslanci z pětice nově opozičních stran podpořili svolání mimořádné schůze, aby šéf hnutí ANO Andrej Babiš jasně vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů spojený s vlastnictvím holdingu Agrofert. Podpisů bylo 92 a podle členů opozice je klíčové, aby situaci Babiš objasnil. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) pak přímo uvedla, že „lidé, prezident i poslanci mají právo vědět, co bude dál.“ Možných řešení přitom dle jejích slov není zrovna mnoho.
Konkrétně prodeji Agrofertu se Babiš brání a upozorňuje na zákonnou lhůtu 30 dnů pro vyřešení střetu zájmů, jak ji definuje právo. Kritici však tvrdí, že to nestačí – problém je podle nich nutné definitivně vyřešit před jmenováním vlády, nikoli až poté. Pak by totiž mohl s vysokou pravděpodobností „vyšumět“. Babišovi koaliční partneři, Motoristé, však vyjádřili jistotu, že Babiš vše bez obtíží vyřeší. „Nevidíme důvod pro parlamentní šaškárnu,“ zněl komentář Petra Macinky.
Role prezidenta Pavla a napětí v procesu jmenování
Prezident Petr Pavel, který po Babišovi chce také vysvětlení, upozorňuje, že „řídí se nálezem Ústavního soudu z února 2020“, podle kterého má při jmenování premiéra a ministrů přihlédnout k riziku střetu zájmů. Podle něj by Babiš měl navrhnout způsob, jak problém vyřešit, jinak by měl uvažovat o jiném kandidátovi.
Kancelář prezidenta již také zveřejnila další harmonogram. Během příštího týdne by měl Babiš předložit seznam navrhovaných ministrů, pak má následovat deklarace vyjasněného střetu zájmů, a až poté chce Pavel jmenovat Babiše premiérem. Podle některých právníků je však toto domáhání ze strany prezidenta kontroverzní. Jak v ČT upozornil ústavní právník Ondřej Preuss, „střet zájmů při jmenování je právně složitý“ a neexistuje jasný automatismus pro blokování kandidáta – byť prezidentovy požadavky považuje za legitimní. Podle bývalého soudce Ústavního soudu Radovana Suchánka pak „prezident nemůže klást požadavky, které nevyplývají přímo ze zákona nebo z Ústavy.“
Legislativa a tenká hranice mezi správnou majetku a podnikáním
Podle zákona je střet zájmů definován jako situace, kdy osobní zájmy veřejného funkcionáře mohou ovlivnit výkon jeho funkce — například pokud vlastní firmu, která čerpá dotace, nebo když je členem představenstva společnosti apod. Zákon tak zakazuje těm, kdo zastávají veřejné funkce, ovládat firmy, ucházet se o zakázky nebo dotace, pokud těchto firmách vlastní významný podíl ad. Na druhé straně jim však umožňuje „správu vlastního majetku“, což může znamenat konflikt, pokud je správa majetku chápána jako podnikání.
Pro mnohé je právě tato hranice nejasná: Babiš drží akcie v podnicích Agrofertu, které řídí manažeři. Argumentem tak může být, že se nejedná o aktivní podnikání, ale o správau majetku. Kritici ale upozorňují, že při takových proporcích majetku a vlivu jde o běžný podnikatelský model.
