Studie v IKEM: každý účastník zhubl alespoň devět kilo
Podle odborníků lidé v dnešní době nejčastěji přibírají kvůli kombinaci nedostatku pohybu, stresu a nevhodného jídelníčku. Mnozí se postupně dostanou do takzvané dietní spirály: střídají různé diety, ale bez dlouhodobého efektu. Nadváhu pak často doprovází vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol a u části pacientů se postupně rozvíjí i cukrovka.
V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) tak lékaři sledovali půl roku stovku pacientů, kteří hubli pomocí moderních antiobezitik. Výsledky byly přesvědčivé, každý z nich zhubl minimálně devět kilogramů.
Jak léky pomáhají při hubnutí
Moderní léky na obezitu fungují mimo jiné tak, že ovlivňují centrum hladu v mozku. Pacientům se díky nim mění chuťové preference a mají menší chuť na sladké, tučné potraviny nebo alkohol. „Injekce mění chuťové preference, snižují chuť na tučné, alkohol nebo sladké, takže pacientovi usnadní dodržování diety,“ popsal pro Českou televizi přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.
Viditelné výsledky navíc přicházejí relativně rychle – za měsíc mohou pacienti zhubnout zhruba tři kilogramy. Právě rychlejší pokrok podle lékařů pomáhá udržet motivaci a zvyšuje šanci, že lidé u změny životního stylu vydrží.
Odborníci zároveň upozorňují, že s úbytkem váhy může ubývat také svalová hmota. Právě proto je důležité hubnutí doplnit vhodným pohybem. Nemusí jít o intenzivní sport, často stačí pravidelná chůze, lehké posilování nebo specializované cvičení pro lidi s nadváhou. Ideální je také cvičební plán připravený na míru.
Léky často pacienti potřebují dlouhodobě
V ideálním případě by podle lékařů měla léčba pomocí moderních léků na hubnutí vést k tak zásadní změně životního stylu, že by jejich podávání už nebylo potřeba. Praxe ale často ukazuje, že řada pacientů je užívá dlouhodobě.
Po jejich vysazení totiž mnoho lidí začne znovu přibírat. Na druhou stranu mají tyto léky i další přínosy – mohou snižovat riziko infarktu, mrtvice nebo některých nádorových onemocnění. Zejména starším pacientům tak lékaři raději medikaci ponechávají dlouhodobě.
Mohlo by vás zajímat
Stejně jako u jiných léků se ale mohou v případě antiobezitik objevit i nežádoucí vedlejší účinky. Nejčastěji jde o zažívací potíže nebo úbytek svalové hmoty. Vzácně se mohou vyskytnout i poruchy zraku nebo takzvaný jojo efekt. Dlouhodobé účinky moderních antiobezitik odborníci stále zkoumají.
Léčbu si zatím většina pacientů platí sama
Podle lékařů má moderní léky na obezitu předepsáno zhruba 60 až 80 tisíc pacientů v Česku. Léčba však není levná – měsíčně může vyjít zhruba na tři až deset tisíc korun a většina lidí si ji zatím hradí sama.
Do budoucna by se to ale mohlo změnit. Tématem se nyní zabývá speciální pracovní skupina, která posuzuje, u kterých skupin pacientů by léčbu mohly hradit zdravotní pojišťovny. Pro systém by to ale znamenalo vysoké náklady, protože léčba bývá často dlouhodobá.
Obezita trápí většinu dospělé populace
Podle odhadů trpí nadváhou nebo obezitou přibližně polovina žen a dvě třetiny mužů v Česku. Lékaři proto zdůrazňují hlavně prevenci.
Základem je pravidelný pohyb a vyvážený jídelníček s dostatkem bílkovin. Odborníci doporučují zařazovat více masa, luštěnin nebo mléčných výrobků a naopak omezit jednoduché cukry. Mnoho lidí například netuší, že sklenice kolového nápoje může obsahovat podobné množství cukru jako džus.
Právě prevence by podle lékařů měla začínat co nejdříve – ještě ve fázi nadváhy, než se rozvine obezita, na jejímž vzniku se může podílet i genetika.



