Akát mění přírodu a vytlačuje původní druhy
Pražský magistrát odstraňuje akát především ve zvláště chráněných územích. Tento strom, původem ze Severní Ameriky, se v minulosti vysazoval záměrně, dnes ale podle odborníků škodí. V přírodně cenných lokalitách vytváří husté porosty a brání růstu původních druhů.
Podle náměstkyně primátora Jany Komrskové chce město řešit nejen samotné kácení, ale i to, co následuje po něm. „Chceme řešit příčinu i důsledky. Praha kácením invazivních druhů o své stromy rozhodně nepřijde,“ uvedla.
Půda si pamatuje, návrat rostlin trvá roky
Nový výzkum vědců z Akademie věd ukazuje, že po odstranění akátu zůstává problém v půdě. Ta je totiž dlouhodobě obohacená o živiny, což nahrává běžným rostlinám, například kopřivám. Původní druhy se proto vracejí jen velmi pomalu, i několik let po zásahu.
Jiná situace je u živočichů. Výzkumníci zaznamenali, že například brouci se na obnovované plochy vracejí rychleji a jejich skladba se postupně podobá původním lesům.
Les nad Kyjským rybníkem ukazuje změnu v praxi
Zkušenost z Prahy 14 ukazuje, že systematická péče má smysl. Lesík na kopci Lehovec nad Kyjským rybníkem byl v minulosti akátem silně zasažený. Díky postupnému kácení, které zajišťují Lesy hlavního města Prahy, se zde dnes tato invazní dřevina už prakticky nevyskytuje.
Podle odborníků je ale potřeba v podobných zásazích pokračovat a doplňovat je dalšími kroky. Pomoci může například výsev původních rostlin nebo cílená péče o krajinu. Jen tak se může do pražských lokalit vrátit pestřejší a stabilnější příroda.
