Škody rostou, kompenzace také
Podle dat ministerstva financí stát jen loni vyplatil za škody způsobené chráněnými živočichy více než 140 milionů korun, což je zhruba o třetinu více než před pěti lety. Nejčastěji jde o škody na hospodářských zvířatech nebo rybách.
Například chovatelé ovcí kvůli intenzivnějším útokům vlků stále častěji investují do oplocení pastvin nebo si pořizují hlídací psy. Přesto k útokům a ztrátám nadále dochází. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč část odborné i laické veřejnosti volá po změně přístupu.
Volání po regulaci
Agrárníci a myslivci chtějí o možnostech regulace jednat s příslušnými resorty. Podle nich by mělo být jasně stanoveno, kde se mají problematické druhy vyskytovat a jak postupovat u problémových jedinců.
„Mělo by se říct, kde budou vlci, dát tomu řád a pořádek a stanovit, jak zacházet s jedinci navíc,“ uvedl Jiří Milek z Agrární komory. Podle něj by měl být v krajních případech možný i odstřel.
Ministr zemědělství tuto možnost zcela nevylučuje, jednání jsou ale zatím v počáteční fázi. Inspirací mohou být zahraniční státy jako Švédsko, Finsko, Slovensko nebo Francie, kde je regulace za určitých podmínek možná. Podobnou legislativu připravuje i Německo.
Ministerstva zároveň zdůrazňují, že případná regulace chráněných druhů musí být řešena koordinovaně v rámci celé Evropské unie. Jednotný přístup má zabránit neefektivním zásahům a zajistit ochranu biodiverzity.
Nejde jen o vlky
Diskuse se nevede pouze o vlcích. Zemědělci, lesníci i rybáři upozorňují i na další druhy, které podle nich způsobují rozsáhlé škody. Patří mezi ně například kormoráni, vydry nebo přemnožená spárkatá zvěř.
Mohlo by vás zajímat
Kormorán, který byl před 13 lety vyškrtnut ze seznamu zvláště ohrožených druhů, způsobuje značné škody na rybích populacích. Stát proto vyplácí příspěvky za jeho odstřel.
Naopak vydra říční zůstává přísně chráněná, přestože její populace v Česku dosahuje podle odhadů až osmi tisíc jedinců. Regulace zde není možná, na rozdíl například od Německa či Rakouska.
Podobně je na tom i bobr evropský, který sice pomáhá krajině zadržovat vodu, zároveň ale poškozuje hráze rybníků a stromy. Zasahovat proti němu lze jen na základě výjimky.
Největší problém: divoká prasata
Zcela specifickou kapitolou jsou divoká prasata. Ta sice nejsou chráněná a myslivci jich ročně odstřelí kolem 200 tisíc kusů, přesto jejich počet podle některých odhadů dosahuje půl milionu až milionu kusů. A to je výrazně nad únosnou mez. Ideální počet by se měl totiž pohybovat okolo 11 tisíc.
Přemnožená prasata způsobují škody na polích, ohrožují dopravu a stále častěji pronikají i do měst. Problémy s nimi řešila například Praha 5 nebo Brno, kde se testují speciální odchytové pasti.
Spor o odpovědnost
Podle odborníků je klíčem spolupráce mezi vlastníky lesů, zemědělci i myslivci a nastavení jasných pravidel lovu i ochrany. Mezi zapojenými stranami se však spíše vede spor o odpovědnost. Zemědělci často viní myslivce z nedostatečné regulace divokých prasat, ti se naopak brání tím, že dělají maximum možného. Ochránci přírody zase upozorňují, že pozornost by se měla více soustředit právě na přemnoženou zvěř, nikoliv na chráněné šelmy.





