Teploty rostou – rychleji, než jsme čekali
Data jsou neúprosná. A dle nich dosáhla průměrná teplota v Evropě v období mezi červnem a srpnem hodnot o 1,54 °C vyšších ve srovnání s průměrem let 1991-2020. Padl tak i rekord roku 2021, kdy tento teplotní růst meziročně dosáhl k 1,54 °C. Jak navíc shromážděné údaje jasně ukazují, průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců je nejvyšší v historii měření (a to v porovnání s jakýmkoliv 12měsíčním obdobím), a to konkrétně o 0,76 °C vzhledem k průměru let 1991-2020. Pravdou tedy je, že nejen Evropa, ale celý svět nyní zažívá nejteplejší období v celé historii pořizování souvisejících záznamů.
„Klimatický systém má svou variabilitu, která způsobuje, že počasí se u nás v mírném pásmu rok od roku liší. Hlavním rysem těchto změn je ale bohužel zesilující efekt globálního oteplování způsobený emisemi skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry,“ vyjádřil se k tématu Aleš Farda, vedoucí oddělení klimatických služeb z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. K největšímu teplotnímu růstu pak dle jeho slov došlo právě v Evropě a také v Indii a částech USA. Farda také dodal, že s ohledem na výsledky předchozí generace simulací klimatických modelů se aktuálně pohybujeme na horní hranici toho, co dané modely očekávaly. „Bohužel vývoj je více nepříznivý, než ukazovala projekce,“ shrnul.
Mohlo by vás zajímat
Horkých dní bude přibývat
Právě vzhledem k proměňujícím se klimatickým podmínkám se musíme dle odborníků připravit na to, že horkých letních dnů bude i v našich zeměpisných šířkách významně přibývat – stejně jako teplotních rekordů a různých extrémních projevů počasí. To samozřejmě znamená obrovskou zátěž jak pro přírodu, tak i pro člověka. Na jedné straně je totiž nutné začít počítat s výskytem extrémních srážek a povodní, extrémními rychlostmi větru a vichřicemi a obecně souvisejícími škodami v zemědělství, na straně druhé nelze opomíjet také dopady horkého počasí na lidské zdraví.
I proto se nejen my v Česku budeme muset začít přizpůsobovat novým klimatickým podmínkám – a změnit způsoby, jak žijeme a fungujeme. „Do módy přijde jižní známá siesta po obědě. Změny ale budou muset být i komplexnější, bude se muset změnit charakter měst, to, jak běžně žijeme, změní se také péče o vegetaci,“ uzavřel Farda.
