Dnes je 24. 8. 2026 a svátek má Bartoloměj
Reklama

Přímorožec arabský byl málem vyhuben, věřilo se, že kdo jej uloví, získá nadlidskou sílu

Před dvěma sty lety žil přímorožec arabský na rozsáhlém území, které zahrnovalo většinu Arabského poloostrova a suchých oblastí Blízkého východu. Žil ve stádech o šesti až stech kusech a při hledání potravy putoval na velké vzdálenosti. Tato skutečnost však již patří minulosti. Současná populace ve volné přírodě je okolo 1000 jedinců. Dalších přibližně 6500 jich přežívá v zajetí.

Pravým domovem přímorožce je poušť

Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) je středně velká, z větší části světlá antilopa s nápadně, dlouhými, lehce zahnutými rohy a podstatně kratšíma nohama, než mají její příbuzní přímorožec oryx a přímorožec šavlorohý, kteří žijí pouze na africkém kontinentu. Přímorožci užívají své rohy při rivalských soubojích samců a při obraně proti šelmám. Také si jimi a ostrými kopýtky vyhrabávají mělké pelechy pod keři, kde tráví nejžhavější hodiny dne. Přímorožci patří mezi ty výjimeční druhy velkých savců, jejichž domovem je pravá poušť.

Ulovit oryxe byla zkouška dovednosti

Ze všech lovných zvířat žijících v Arábii si arabští lovci nejvíc cenili právě přímorožce arabského (dále jen oryx). Věřili, že ten, kdo jej zabije, získá jeho úžasnou sílu, vytrvalost a odvahu. Místy se dokonce tvrdilo, že ten, kdo sní maso oryxe, získá nejen nadlidskou sílu, ale odrazí se od něj i kulky z nepřátelských pušek. A co víc, rohy oryxe byly odedávna považovány za symbol mužnosti. Není tedy divu, že početné kmeny žijící v poušti toužily získat kořist, která neunikla jen těm nejlepším lovcům. Stopovat oryxe mnoho mil pouští na hřbetě koně či velblouda a nakonec ho skutečně ulovit byla nepochybně tvrdá zkouška dovednosti, vytrvalosti a úsilí.

Dalo by se říci, že mezi beduínskými lovci a oryxem existoval přirozený vztah lovce a kořisti, a že se mezi nimi vytvořila i určitá rovnováha, která trvala ještě dosti dlouho po první světové válce. Teprve rozšíření moderních střelných zbraní lov oryxe značně usnadnilo. V třicátých letech už lovci vyhubili oryxe všude kromě pouště Nefúd mezi Jordánskem a Saúdskou Arábií a pouště Rub el-Chálí (říká se jí „prázdný kout“) na jihu země. Stále častější používání samopalů a vozidel s náhonem na všechna čtyři kola změnilo lov v masakr. Mezi těmi, kteří nesou hlavní vinu na hubení oryxe, jsou zahraniční zaměstnanci ropného průmyslu působící v okolí Perského zálivu.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Záchrana se podařila

Naštěstí se našli lidé, kteří k osudu oryxe nebyli lhostejní a byli odhodláni jej zachránit. Na začátku šedesátých let zahájila skupina ochranářů „Operaci oryx“, jejímž dlouhodobým cílem bylo zachránit zbytek divoce žijící populace a přemístit ji do bezpečnějšího prostředí. Celou akci naplánovala Společnost pro záchranu fauny (Fauna Preservation Society) a financovala ji Světová nadace pro ochranu divokých zvířat (World Wildlife Fund). Začala na podzim 1961 výpravou, kterou vedl major Ian Grimwood. Měl letité, bohaté zkušenosti s ochranou divokých zvířat, protože pracoval jako vrchní správce rezervací v Keni.

Výprava se dostala do nejzapadlejších částí Adenského protektorátu (nyní Jemen) a chytila tři oryxy, dva samce a jednu samici. Antilopy tehdy prošly karanténou v Isiolo v Keni a pak byly přemístěny do zoologické zahrady ve Phoenixu v Arizoně, v oblasti, jejíž životní podmínky zhruba odpovídají původnímu biotopu oryxů. Tato skupinka se stala jádrem světového reprodukčního stáda. Zoologické společnosti i zoologické zahrady v různých zemích projevily ochotu pomoci při záchraně oryxe. Londýnská zoologická společnost poslala do Phoenixu další samici a třetí brzy poslal kuvajtský emír. Král Saúd později poslal ze Saúdské Arábie ještě čtyři samce a pět samic chovaných v zoologické zahradě v Rijádu. První malý oryx se narodil v říjnu 1963 a ukázalo se, že dříve nepolapitelná antilopa se ve skutečnosti dá naštěstí poměrně snadno chovat v zajetí.

V roce 1975 žilo v zoologických zahradách v USA a na Arabském poloostrově již přes sto oryxů. V roce 1982 byli vypuštěni zpět do přírody v rezervaci Ománského sultanátu.

V Čechách je v současnosti chován oryx v Zoo Hodonín, na Slovensku je chován v Zoologické zahradě Bratislava.

Doporučujeme

Revue

Bez mapy a navigace. Jak je možné, že stěhovaví ptáci nezabloudí?

Bez mapy a navigace. Jak je možné, že stěhovaví ptáci nezabloudí?

Stěhovaví ptáci dokážou něco, co by člověku bez mapy, kompasu a navigace připadalo téměř nemožné. Každý rok se vydávají na tisíce kilometrů dlouhé cesty přes neznámou krajinu, moře i pouště. ...
Šampionem vín v Čechách je mělnický Ryzlink rýnský od Vondráka

Šampionem vín v Čechách je mělnický Ryzlink rýnský od Vondráka

Národní soutěž vín zahájila novou sezónu hodnocením vzorků z české vinařské oblasti. Titul absolutního Šampiona a vítězství v prestižní kategorii suchých bílých vín si odnáší rodinné Vinařství Vondrák z Mělníka ...
Kde se legenda prolíná se skutečností? Tajemství japonských kappů je fascinující

Kde se legenda prolíná se skutečností? Tajemství japonských kappů je fascinující

Japonské legendy vyprávějí o vodních démonech zvaných kappové, kteří prý stahovali lidi pod hladinu a budili hrůzu po celá staletí. Vedle známých mýtů se ale objevují i podivná svědectví o ...
V londýnském Toweru se prý vznášela podivná zářící trubice. Svědkové tvrdili, že útočila na ženu

V londýnském Toweru se prý vznášela podivná zářící trubice. Svědkové tvrdili, že útočila na ženu

Londýnský Tower je proslulý krvavou historií i množstvím legend o duších. Jedna z nejpodivnějších událostí se však netýká přízraku popravené královny ani bezhlavého šlechtice. V roce 1817 zde několik lidí ...
Od jedovaté běloby ke krycímu make-upu. Jak kosmetika změnila život milionům lidí

Od jedovaté běloby ke krycímu make-upu. Jak kosmetika změnila život milionům lidí

Krycí make-up dnes patří k běžné výbavě kosmetické taštičky. Jen málokdo si ale uvědomuje, že jeho vznik souvisel nejen s touhou po dokonalé pleti, ale také s utrpením lidí poznamenaných ...
Hodina vlků: Proč nám v noci připadá všechno horší než ve dne?

Hodina vlků: Proč nám v noci připadá všechno horší než ve dne?

Půlnoc. Dům je tichý, všichni spí a venku panuje temnota. Náhle se probudíte a hlavou vám začnou vířit myšlenky, které se ještě večer zdály zcela zvládnutelné. Starosti o práci, rodinu, ...
Žijí dodnes skuteční draci? Některé ještěry by si s nimi člověk snadno spletl

Žijí dodnes skuteční draci? Některé ještěry by si s nimi člověk snadno spletl

Drak sice patří do světa pohádek a bájí, některá skutečná zvířata se mu však překvapivě podobají. Na Zemi dodnes žijí obrovští ještěři, kteří vypadají jako z dávné legendy. A někteří ...
Sama v poušti mezi válčícími kmeny. Gertrude Bellová překonala hranice své doby

Sama v poušti mezi válčícími kmeny. Gertrude Bellová překonala hranice své doby

Jen málokterá žena své doby se odvážila tam, kam nevstoupila většina mužů. Britská cestovatelka, archeoložka a politička Gertrude Bellová procestovala Arabský poloostrov, pronikla mezi válčící kmeny a svými znalostmi později ...
Nešťastný raketoplán Columbia: Poslední minuty letu, ze kterých mrazí

Nešťastný raketoplán Columbia: Poslední minuty letu, ze kterých mrazí

Raketoplán Columbia se 1. února 2003 vracel z šestnáctidenní mise. Sedm astronautů dělilo od přistání už jen několik minut. Pak se během průletu atmosférou rozpadlo jeho křídlo a s ním ...
Tajemství čínských mumií. Nikdo je nebalzamoval, přesto přečkaly patnáct století

Tajemství čínských mumií. Nikdo je nebalzamoval, přesto přečkaly patnáct století

Egyptské mumie vznikaly díky pečlivému balzamování. V severozápadní Číně však archeologové objevili lidská těla stará více než 1 500 let, která nikdo úmyslně nemumifikoval. Přesto se zachovala v překvapivě dobrém ...
Reklama
Reklama