Vznikl, ale proč tak mohutně?
Na lesnatém návrší bylo už v raném středověku vybudováno slovanské hradiště, a kolem roku 1470 zde vznikl i pozdně gotický hrad. Jmenoval se Kuncberk, tehdy ještě německy Kunstberg – což vedlo k domněnce, že pravidelný tvar vrchu je dílem lidských rukou.
Kuncberk patří k nejmladším hradům u nás a vznikal v době, kdy šlechta už raději volila pohodlí zámků. Přesto měl neobvykle mohutné opevnění, hradní příkop i valy. Stavitelem byl Jan Křinecký z Ronova, ale důvod tak důkladného opevňování zůstává záhadou. Vypráví se, že k hradu patřila i podzemní chodba…
Mohlo by vás zajímat
Po Křineckých hrad získali Valdštejnové a později Morzinové. Ti zde po roce 1650 postavili lovecký zámek, který však stejně jako hrad časem zchátral a zanikl.
Uchránil se, ale ne navždy
Z původních staveb se dodnes zachovaly hluboké příkopy, zbytky valů, stará studna a několik propadlých sklepů. Celé místo působí tajemně – a i archeologové přiznávají, že ne všechny otázky jsou zodpovězené.
Zůstal po něm děsivý příběh
Kuncberk má i vlastní pověst – a ne právě veselou. Místní hovoří o krutém hradním pánovi, který se obával pomsty a nechal proto vykopat tajnou únikovou chodbu. Práci svěřil dělníkům z Itálie. Když ji dokončili, zaplatil jim, ale pak je opil a zapálil jejich přístřešek. Všichni uhořeli.
Po jeho smrti nechala jeho žena na místě tragédie postavit kapli – prý z výčitek svědomí.
Zjevují se tu muži v plamenech
Příběh tím ale nekončí. V noci prý zůstávalo okolí hradu nebezpečné. Podle pověsti zde jednou tesař, cestující do Nymburka, spatřil záři, která se k němu blížila. Schoval se a viděl, jak kolem něj prošel zástup hořících mužů. Mlčeli – ale jejich tváře byly zkřivené bolestí.
Nebyl prý jediný, kdo přízraky zahlédl. A tak i dnes zůstává Kuncberk místem, kde se historie mísí s legendami – a kde možná něco důležitého zůstává skryto pod zemí.
