Výroba léků v Česku má posílit. Vláda hledá cestu, jak omezit výpadky a přilákat investory

Výpadky léků jako impuls ke změně

V minulých letech chyběly v lékárnách například sirupy proti horečce, některá antibiotika nebo inzulin. Odborníci se shodují, že větší výrobní kapacity přímo v Evropě by mohly podobné situace zmírnit. Vláda proto zvažuje finanční i daňové pobídky, které by výrobce motivovaly k otevření nebo rozšíření závodů v Česku. „Musíme jim dát nějakou podporu, ekonomickou nebo daňovou pobídku,“ shrnul ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Podle ministerstva ale nelze přehlížet ani další faktory, jako jsou ceny energií, které jsou v Česku vyšší než v některých okolních zemích, nebo nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků. Právě lidské zdroje považují firmy za jednu z hlavních překážek rychlého rozvoje výroby.

Nereálná soběstačnost?

Zástupci farmaceutického sektoru upozorňují, že úplná soběstačnost jednotlivých států není reálná. „Je iluzorní, aby Česká republika byla soběstačná, je to o tom, aby si jednotlivé státy dokázaly zmapovat výrobní kapacity na svém území a rozdělit si úkoly – jaké státy jakou výrobu na svém území podpoří,“ uvedl pro Českou televizi výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Podle něj je klíčová koordinace na celoevropské úrovni, která by snížila závislost na dodávkách z mimoevropských zemí a zároveň zabránila duplicitám ve výrobě.

Dalším problémem jsou podle výrobců úhrady, které zdravotní pojišťovny za léky platí. Ty považují za příliš nízké. Vrubel upozorňuje, že by dávalo smysl zvýhodnit lokální výrobu i v cenách. Pokud by se lék vyráběl v dané zemi, mělo by se to podle něj promítnout do jeho ceny na trhu. Podpora lokálních výrobců by tak nemusela spočívat jen v pobídkách, ale i v nastavení úhradového systému.

Jak vypadá český trh s léky

Do českých lékáren a nemocnic dodávají distributoři a výrobci zhruba 9 700 různých medikamentů. Každoročně jde přibližně o 260 milionů balení v hodnotě přes 110 miliard korun. Českých výrobců je kolem třiceti a pokrývají asi 15 procent domácí potřeby. Tuzemské závody se zaměřují jen na některé typy léčiv a zhruba čtyři pětiny své produkce vyvážejí do zahraničí.

Největší část trhu tvoří léky na nervový systém, srdce a cévy a metabolická onemocnění. Onkologická léčiva představují jen asi jedno procento balení, ale jejich hodnota se blíží 30 miliardám korun, což z nich činí zdaleka nejdražší segment.

Doplňky stravy pod drobnohledem

Vedle léčiv roste i trh s doplňky stravy, které si lidé někdy pletou s léky. Kontrolu nad nimi má Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která dlouhodobě varuje před nákupy z neověřených internetových stránek. Ročně provede kolem 250 kontrol a pochybení odhalí zhruba v pětině případů.

Zejména na sociálních sítích se objevují sliby lepšího zdraví, štíhlejší postavy nebo prevence nemocí, které ale výrobci prokazovat nemusí a ani nesmí. Odborníci se shodují, že doplňky stravy mohou mít své místo, ale jejich nadbytečné užívání smysl nedává. Doporučují sledovat složení, dávkování a volit spíše lékárny nebo ověřené české e-shopy. Shoda na jejich účincích přitom nepanuje ani mezi odborníky.

Doporučujeme