Dnes je 12. 7. 2026 a svátek má Bořek

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i v dospělosti – a překvapivě k tomu může přispět pohyb, učení i změna každodenních návyků.

Vědci věřili, že mozek neumí regenerovat

Ještě na konci 20. století zastávala většina neurologů názor, že nervové buňky v lidském mozku se po narození už prakticky neobnovují. Poškození mozku po úrazech, mrtvicích nebo neurodegenerativních nemocech proto bylo považováno za téměř nevratné.

Reklama

Pozdější výzkumy však přinesly překvapivý obrat. V mozku dospělých lidí byly objeveny nové nervové buňky vznikající z takzvaných neuronových kmenových buněk. Tento proces dostal název neurogeneze.

Dnes už odborníci vědí, že k tvorbě nových neuronů dochází především v některých částech mozku, zejména v hipokampu, který souvisí s pamětí a učením. Neznamená to ovšem, že by se mozek dokázal po vážném poškození kompletně „opravit“. Regenerace je omezená a zatím nedokáže nahradit rozsáhlé ztráty nervové tkáně.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Lékaři hledají nové možnosti léčby

Objev neurogeneze otevřel nové možnosti při výzkumu nemocí, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo některé typy demence. Vědci dnes zkoumají, zda by jednou bylo možné využít kmenové buňky k opravě poškozených částí mozku.

Velké naděje vzbudily experimenty, při nichž se podařilo v laboratorních podmínkách vypěstovat nervové buňky z kmenových buněk. Praktické využití podobných metod je však stále otázkou budoucnosti. Mozek totiž představuje mimořádně složitý systém a samotné vytvoření nových neuronů ještě nezaručuje jejich správné zapojení do nervových sítí.

Přesto jde o zásadní změnu pohledu na lidský mozek. To, co bylo ještě před několika desítkami let považováno za nemožné, dnes patří k uznávaným vědeckým poznatkům.

Životní styl ovlivňuje vznik nových neuronů

Zajímavé je, že část nově vzniklých nervových buněk krátce po svém vzniku opět zaniká. Výzkumy však naznačují, že jejich přežití může ovlivnit životní styl člověka.

Příznivý vliv má především pravidelný pohyb. Aerobní aktivity, jako je běh, svižná chůze, plavání nebo jízda na kole, podporují prokrvení mozku a tvorbu látek důležitých pro růst neuronů. Podle některých studií může mozku prospět už několik desítek minut pohybu několikrát týdně.

Důležitou roli hraje také duševní aktivita. Učení cizích jazyků, čtení, malování, hra na hudební nástroje nebo řešení nových úkolů pomáhají mozek stimulovat. Naopak dlouhodobý stres, nedostatek spánku a sociální izolace mohou jeho fungování zhoršovat.

Mozek zůstává tajemnější, než jsme si mysleli

Moderní neurologie ukazuje, že lidský mozek není zdaleka tak neměnný, jak se kdysi předpokládalo. Přestože jeho schopnost regenerace má své limity, dokáže se po celý život přizpůsobovat, vytvářet nová spojení a v omezené míře dokonce i nové neurony. Právě tato schopnost adaptability možná jednou otevře cestu k léčbě nemocí, které jsou dnes stále považovány za nevyléčitelné.

Doporučujeme

Revue

Když koření vypráví příběhy. Poznejte kuchyni Indie a Thajska

Když koření vypráví příběhy. Poznejte kuchyni Indie a Thajska

Vůně exotického koření, čerstvé ryby, kokos, pouliční stánky i recepty předávané po generace. Indická i thajská kuchyně patří k nejrozmanitějším na světě a odráží historii, náboženství i způsob života místních ...
Šok, který změnil život herce Jacka Nicholsona. Rodinné tajemství odhalil teprve díky novinářům

Šok, který změnil život herce Jacka Nicholsona. Rodinné tajemství odhalil teprve díky novinářům

Jen málokterý filmový scénář by dokázal překonat skutečný život Jacka Nicholsona. Slavný hollywoodský herec totiž až ve svých sedmatřiceti letech zjistil, že žena, kterou celý život považoval za svou sestru, ...
Fosa, binturong nebo cibetka. Poznejte šelmy, o kterých řada lidí nikdy neslyšela

Fosa, binturong nebo cibetka. Poznejte šelmy, o kterých řada lidí nikdy neslyšela

Mnozí znají lvy, tygry nebo vlky. Jen málokdo ale slyšel o fosách, binturonzích či cibetkách. Přitom právě tyto šelmy patří k nejzajímavějším tvorům světa. Některé loví jedovaté hady, jiné voní ...
Apollo 13: Mise, která se změnila v boj o přežití astronautů

Apollo 13: Mise, která se změnila v boj o přežití astronautů

Měla to být další rutinní cesta na Měsíc. Jenže výbuch na palubě kosmické lodi Apollo 13 proměnil plánovanou misi v dramatický boj o přežití tří astronautů. Díky mimořádné improvizaci posádky ...
Středověk bez slitování. Hlad, války i epidemie ničily Evropu

Středověk bez slitování. Hlad, války i epidemie ničily Evropu

Středověk bývá spojován s rytíři, hrady a velkými bitvami. Za romantickými představami se však skrývala tvrdá realita. Války, epidemie, hladomory i nepříznivé klima připravovaly tisíce lidí o zdraví, domov i ...
Magie afrických Zuluů: Evropané tvrdili, že byli svědky nevysvětlitelných schopností

Magie afrických Zuluů: Evropané tvrdili, že byli svědky nevysvětlitelných schopností

Příběhy o afrických šamanech a kouzelnících provázejí evropské cestovatele už po staletí. Mnozí z nich tvrdili, že byli svědky událostí, které si nedokázali racionálně vysvětlit. Mezi nejznámější patří vyprávění jihoafrického ...
Sklípkan myší budí hrůzu. Ve skutečnosti je nepochopeným a fascinujícím lovcem

Sklípkan myší budí hrůzu. Ve skutečnosti je nepochopeným a fascinujícím lovcem

Na první pohled vypadá jako tvor z hororu. Mohutná kusadla, lesklé tělo a výrazné zbarvení některých druhů z něj dělají jednoho z nejpozoruhodnějších pavouků světa. Přesto sklípkan myší není krvelačné ...
Hříchy za zdmi Vatikánu. Kteří papežové budí rozpory dodnes?

Hříchy za zdmi Vatikánu. Kteří papežové budí rozpory dodnes?

Papežové stáli po staletí v čele instituce hlásající přísnou morálku. Přesto se kolem některých z nich objevovala obvinění z milostných afér, nepotismu či sexuálních skandálů. Co z těchto příběhů potvrzují ...
Deštné pralesy ukrývají rekordmany zvířecí i rostlinné říše a léky budoucnosti

Deštné pralesy ukrývají rekordmany zvířecí i rostlinné říše a léky budoucnosti

Deštné pralesy patří k nejstarším a nejbohatším ekosystémům na Zemi. Na pouhých pěti procentech zemského povrchu se ukrývá více než polovina všech známých druhů rostlin a živočichů. Přesto tyto jedinečné ...
Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Mořské panny patří mezi nejznámější bytosti světových legend. Jsou jen produktem lidské fantazie, nebo se za nimi skrývají neznámí obyvatelé oceánů? Zprávy námořníků, rybářů i obyvatel pobřežních oblastí tuto otázku ...
Reklama
Reklama
Reklama