Byli to jen vodní démoni, nebo se za legendami skrývá něco víc?
Kappa je jednou z nejznámějších bytostí japonského folklóru. Připomíná zvláštního křížence želvy, opice a člověka a podle dávných pověstí obývá řeky, jezera i rybníky. Jeho povaha není právě přívětivá. Vyprávění mu připisují útoky na děti, pocestné i hospodářská zvířata, zejména koně. V tomto směru nápadně připomíná evropské vodníky, kteří byli rovněž považováni za nebezpečné obyvatele vodních hlubin.
Stejně jako český vodník měl i jeho japonský protějšek své zvláštnosti. Zatímco ten náš si podle pověstí musel neustále udržovat mokrý šos, kappa nesměl nechat vyschnout vodu v prohlubni na temeni hlavy, která měla této bytosti dodávat sílu. Současně však nebyl líčen jen jako krutý démon. Některé legendy z něj dělají mimořádně inteligentní bytost, která dokázala navazovat přátelství s učenci a předávat lidem znalosti. Tradice jí například připisuje rozšíření věšteckých metod založených na rozhozených kostech.
Legendy však popisují i jiné kappy
Tím však podivné příběhy nekončí. Ve středověkém Japonsku se objevují zmínky o bytostech, které byly rovněž označovány jako kappové, ale jejich vzhled se od známého vodního démona výrazně lišil.
Nešlo údajně o drobné tvory vysoké sotva jeden metr. Popisy hovoří o bytostech lidské postavy, které měly na ústech jakousi dýchací trubici vedoucí k zásobníku vzduchu na zádech. Ruce i nohy byly opatřeny plovacími blánami připomínajícími ploutve, prsty zakončovaly dlouhé zahnuté drápy a na hlavě se nacházel zvláštní kotouč, z něhož vybíhalo několik výběžků podobných tykadlům.
Takový vzhled působí překvapivě moderně. Některým badatelům připomíná potápěčskou výstroj, jiní v něm vidí pouhou fantazii kronikářů. Jednoznačné vysvětlení zatím neexistuje.
Záhadná rytina vyvolává další otázky
Někteří badatelé upozorňují na zajímavou shodu s nálezem z oblasti Tichého oceánu. V berlínském etnografickém muzeu jsou uloženy dvě staré vyřezávané dřevěné desky, které zachycují svět dávných tichomořských mořeplavců.
Na jedné z nich jsou vyobrazeny různé typy lodí, na druhé mořští živočichové. Většinu z nich lze bez obtíží rozpoznat. Jedna postava se však od ostatních výrazně odlišuje.
Mohlo by vás zajímat
Má lidskou siluetu, nohy připomínající ploutve, příčně pruhované tělo a na hlavě útvar podobný hvězdici, z něhož vyrůstají dlouhé trojúhelníkové výběžky. Nepůsobí jako člověk s pokrývkou hlavy, ale spíše jako neznámý vodní organismus.
Odpověď zůstává ukrytá pod hladinou
Právě tato podobnost bývá dávána do souvislosti s neobvyklými popisy středověkých kappů. Skeptici namítají, že jde pouze o symbolické nebo mytologické zobrazení. Jiní upozorňují, že autor desky poměrně věrně zachytil ostatní mořské živočichy, a proto mohl vycházet i z předlohy, kterou skutečně znal.
Přesvědčivé důkazy pro existenci takových bytostí však neexistují. Legendy, staré rytiny i záhadné mumie kappů uchovávané v některých japonských chrámech tak zůstávají spíše součástí fascinujícího světa mýtů než potvrzenou historií.
Kappové patří k nejznámějším bytostem japonského folklóru a jejich příběhy přežívají už stovky let. Vedle klasických legend se ale čas od času objeví i svědectví nebo artefakty, které vyvolávají další otázky. Jsou jen odrazem lidské fantazie, nebo vzpomínkou na něco, čemu dnes už nerozumíme? Odpověď zatím neznáme. A právě proto nás podobné záhady nepřestávají přitahovat.
