Dnes je 6. 11. 2026 a svátek má Liběna

Armstrong vystoupil z lodi. Člověk poprvé stanul na Měsíci

Před více než půl stoletím se člověk poprvé dotkl jiného světa. Mise Apollo 11 změnila představu o tom, kam až může lidská odvaha, věda a technika dosáhnout. Tři astronauti vyrazili k Měsíci – a jen dva z nich nakonec sestoupili po žebříku na jeho povrch.

Závod o Měsíc začal po Gagarinovi

Reklama

Když sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v dubnu 1961 jako první člověk obletěl Zemi, Spojené státy pochopily, že v kosmickém závodě zaostávají. Prezident John F. Kennedy proto ještě téhož roku vyhlásil mimořádně odvážný cíl: dopravit člověka na Měsíc a bezpečně ho vrátit zpět na Zemi ještě před koncem desetiletí.

Američané postupně vyzkoušeli všechny důležité části budoucí mise. Apollo 8 už v prosinci 1968 dopravilo první lidi na oběžnou dráhu Měsíce a Apollo 10 v květnu 1969 vyzkoušelo lunární modul při letu kolem Měsíce. Cesta k historickému přistání tak nebyla jediným odvážným skokem, ale výsledkem letitého vývoje, zkoušek a riskantních pokusů.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Tři muži vyrazili k Měsíci

Ráno 16. července 1969 odstartovala z Floridy obrovská raketa Saturn V. Na její špičce se nacházela kosmická loď Apollo 11 se třemi muži: velitelem Neilem Armstrongem, pilotem lunárního modulu Edwinem „Buzzem“ Aldrinem a pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem.

Jejich úkoly byly rozdílné. Armstrong měl velet celé misi a později pilotovat lunární modul při přistání. Aldrin měl přistát společně s ním. Collins však na povrch Měsíce nevstoupil. Zůstal na oběžné dráze a čekal, až se jeho dva kolegové vrátí. Apollo 11 dorazilo k Měsíci po několika dnech letu a vstoupilo na jeho oběžnou dráhu. Potom nastal okamžik, kdy se mise stala skutečně nebezpečnou: Armstrong a Aldrin přešli do lunárního modulu Eagle a oddělili se od Collinse.

Armstrong musel přistání zachraňovat

Když Eagle začal sestupovat k povrchu, ukázalo se, že plánované místo přistání není bezpečné. Armstrong uviděl oblast posetou krátery a balvany a převzal ruční řízení, aby modul navedl jinam. Paliva rychle ubývalo a během kritických posledních okamžiků zůstávala už jen velmi malá rezerva. Napětí v řídicím středisku v Houstonu bylo obrovské. Když Eagle konečně dosedl, lidé v řídicím středisku si mohli pořádně vydechnout. Bylo 20. července 1969.

Člověk poprvé sestoupil na jiný svět

Astronauti ještě několik hodin kontrolovali systémy a připravovali se na výstup. Potom Armstrong otevřel poklop, pomalu sestoupil po žebříku a položil nohu na měsíční povrch. Byl prvním člověkem, který stanul na jiném světě. Jeho kroky sledovaly prostřednictvím televizního přenosu stovky milionů lidí. Armstrong pronesl slavnou větu o malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo. Krátce nato se k němu připojil Aldrin.

Měsíční krajina však nebyla taková, jakou známe ze Země. Nebyl tu vzduch, vítr ani déšť. Astronauti se pohybovali v neobvyklém prostředí, kde je gravitace pouze asi šestinová oproti Zemi. Jejich pohyby proto připomínaly spíše zvláštní poskakování.

Astronauti sbírali horniny a zanechali po sobě stopu

Armstrong s Aldrinem strávili na povrchu více než 21 hodin, přičemž mimo lunární modul pobyli asi dvě a půl hodiny. Fotografovali okolí, instalovali vědecké přístroje a nasbírali vzorky měsíční horniny a půdy, které později dopravili na Zemi k podrobnému výzkumu. Zanechali zde také pamětní desku, americkou vlajku a další předměty. Na Měsíci zůstal i sestupový stupeň lunárního modulu. A samozřejmě také otisky bot. Na Zemi by je dávno smyl déšť nebo rozfoukal vítr. Na Měsíci však prakticky neexistuje atmosféra ani počasí, které by je odneslo. Proto mohou některé stopy po prvních návštěvnících zůstat na povrchu velmi dlouho.

Tři astronauti se vrátili domů

Po návratu do lunárního modulu Armstrong a Aldrin odstartovali z povrchu Měsíce. Eagle se znovu spojil s modulem Columbia, kde na ně čekal Michael Collins. Po předání astronautů, vzorků a filmů byl lunární modul odhozen a trojice se vydala zpět k Zemi. Apollo 11 nakonec 24. července 1969 přistálo v Tichém oceánu. Celá mise trvala více než osm dní. První cesta člověka na Měsíc tak skončila úspěchem a tři muži se vrátili domů jako účastníci jedné z nejvýznamnějších událostí lidských dějin.

Měsíc už nebyl nedosažitelný

Apollo 11 nebylo poslední výpravou. Po něm následovalo dalších pět úspěšných přistání lidí na Měsíci. Do roku 1972 se po jeho povrchu prošlo celkem dvanáct astronautů. Přesto právě Armstrongův první krok zůstal symbolem okamžiku, kdy se hranice lidského světa poprvé posunula za Zemi. Měsíc, který po tisíce let lidé pozorovali jen z dálky, se na několik hodin stal místem, po němž kráčeli lidé.

Doporučujeme

Revue

Mléčná dráha – to je náš vesmírný domov plný záhad

Mléčná dráha – to je náš vesmírný domov plný záhad

Za jasných letních nocí, daleko od měst a jejich světelného smogu, se na obloze objevuje podivuhodný stříbřitý pás. Táhne se napříč oblohou jako rozlitá mléčná záře a v některých místech ...
Neměli armádu, ale báli se jich i ti nejmocnější. Kdo doopravdy byli středověcí asasíni?

Neměli armádu, ale báli se jich i ti nejmocnější. Kdo doopravdy byli středověcí asasíni?

Ve středověku dokázali nahánět strach mocným panovníkům, vojevůdcům i křižákům. Nepotřebovali početná vojska ani rozsáhlá území. Jejich zbraní byla trpělivost, dokonalá znalost protivníka a dýka, která se mohla objevit tam, ...
Může motýl mávnutím křídel rozpoutat uragán? Věda zná odpověď

Může motýl mávnutím křídel rozpoutat uragán? Věda zná odpověď

Jeden drobný motýl v Brazílii, jeden nenápadný pohyb jeho křídel a někde v Texasu ničivá bouře. Zní to jako scénář katastrofického filmu? Přesto právě tahle představa pomohla vysvětlit jeden z ...
Ocelová klec, temná voda a žralok za mřížemi. Tohle setkání se vám vryje do paměti

Ocelová klec, temná voda a žralok za mřížemi. Tohle setkání se vám vryje do paměti

Představte si, že stojíte na palubě lodi u jihoafrického pobřeží. Voda kolem vás je temně modrá, pod hladinou se skrývá neznámý svět a posádka právě připravuje návnadu, která má přilákat ...
Bouře, neznámé ostrovy a krvavé setkání. Abel Tasman se vydal do neprobádaného Pacifiku

Bouře, neznámé ostrovy a krvavé setkání. Abel Tasman se vydal do neprobádaného Pacifiku

Bouřlivé moře, neznámé ostrovy a střet dvou světů. Nizozemský mořeplavec Abel Tasman se vydal hledat nové země i bohatství. Místo očekávaných pokladů však objevil území, která navždy změnila mapu světa. ...
Záhadný případ z pohotovosti: Proč měla mladá žena v jícnu zubní kartáček?

Záhadný případ z pohotovosti: Proč měla mladá žena v jícnu zubní kartáček?

Dvaceticentimetrový zubní kartáček v jícnu, návštěva pohotovosti a příběh, který na první pohled nedával smysl. Za neobvyklým případem mladé ženy se však skrývalo něco mnohem závažnějšího než podivná nehoda v ...
Hogo fogo: Když oblečení rozhodovalo o společenském postavení a šaty panovníků stály celé jmění

Hogo fogo: Když oblečení rozhodovalo o společenském postavení a šaty panovníků stály celé jmění

Zlato, perly, drahokamy, několik metrů hedvábí a někdy také pořádná dávka marnivosti. Panovníci a panovnice si po staletí oblékali oděvy, které měly ohromit poddané, zastrašit protivníky a ukázat světu, kdo ...
Lékaři jí nevěřili, ale pacientka se odmítla vzdát. To, co ukázal rentgen, však nakonec všechny šokovalo

Lékaři jí nevěřili, ale pacientka se odmítla vzdát. To, co ukázal rentgen, však nakonec všechny šokovalo

Rok ji trápila bolest na hrudi, lékaři však příčinu nenacházeli a posílali ji domů. Čtyřicetiletá žena se přesto odmítala vzdát. Když si nakonec prosadila rentgen, ukázal něco neuvěřitelného: v blízkosti ...
Chtěl být někým. Proto zabil Johna Lennona

Chtěl být někým. Proto zabil Johna Lennona

Chtěl se stát někým, koho svět konečně pozná. Místo aby dokázal něco vlastního, rozhodl se vzít život muži, jehož jméno znal celý svět. Mark David Chapman zastřelil Johna Lennona, bývalého ...
Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Překročil Mississippi, ale zlato nenašel. Po dobyvateli Hernandu de Sotovi zůstala zkáza

Hnal se za zlatem, slávou a představou, že za další řekou objeví bohatství srovnatelné s poklady Inků. Hernando de Soto však do jihovýchodní části dnešních Spojených států nepřinesl jen evropské ...
Reklama
Reklama
Reklama